Sociální pracovníci nemají o rodinách s adoptovanými dětmi žádné záznamy a systematicky je nesledují. "Zatímco pěstounské rodiny jsou pod odborným dohledem, nad adoptovanými dětmi stát nemá přímou kontrolu," řekla Kristýna Kotalová z ministerstva práce a sociálních věcí. Nedávný případ, kdy soud souhlasil s předáním úředně neznámé třináctileté dívky do péče ženy, jež byla později obviněna z týrání vlastního syna, odhalil slabiny v systému náhradní rodinné péče.
Z celého případu ministerstvo zpracuje analýzy, na jejichž základě by se měl systém zreformovat. Změny by měly mimo jiné zabránit chybným rozhodnutím o předání dětí do péče. Napomoci by měla lepší spolupráce mezi soudy a sociálními pracovníky, o níž bude ministerstvo práce jednat s ministerstvem spravedlnosti a soudcovskou unií.
Tento konkrétní případ je podle odborníků zarážející v tom, že dívka byla ženě svěřena do péče, přestože proces schvalování žadatele obvykle vyžaduje podrobné lékařské a psychologické šetření.
Zařazení do databáze žadatelů o svěření dítěte do pěstounské péče i o adopci dítěte trvá zhruba půl roku. Potvrzení o zdravotním stavu žadatelů vystavuje jejich lékař a ověřuje ho revizní lékař kraje či magistrátu. Psychologické posouzení se skládá ze dvou částí, časově neomezený rozhovor je následovaný přibližně dvouhodinovým testem.
Důkladným šetřením prochází i dítě, o to víc je podle expertů rozhodnutí soudu zarážející, neboť dívka údajně trpí sociální fobií a autismem, prošetřování vhodnosti péče tedy mělo probíhat déle.
Ke konci roku 2006 evidovalo ministerstvo práce a sociálních věcí celkem 2341 nevyřízených žádostí o osvojení, to je o 133 více než v lednu 2006. V roce 2006 v evidenci přibylo 912 žádostí. V roce 2004 žilo v ČR 1297 adoptovaných dětí.
Foto: Robert Sedmík
