Laguny Ostramo
Stát prohrál soud o jedy z Ostravy, likvidace potrvá ještě roky

Sanace ostravských lagun, jedné z největších starých ekologických škod v zemi potrvá ještě zhruba pět let. Do vyčištění zamořeného území, respektive likvidaci kalů ovšem ještě mohou významně zasáhnout dva soudní spory.

V lagunách se nyní podle ředitele státního podniku Diamo Tomáše Rychtaříka nachází ještě zhruba 92 tisíc tun kalů. V současnosti je před uzavřením veřejná zakázka "Nápravná opatření - laguny Ostramo. "Od podpisu smlouvy s vybraným zhotovitelem budou kaly z lagun vymístěny do tří let a v dalších dvou letech definitivně odstraněny. Podpis realizační smlouvy se předpokládá do konce tohoto roku," sdělil on-line deníku TÝDEN.CZ ředitel Rychtařík.

Dodal, že sanace lagun zatím stála více než 2,7 miliard korun včetně DPH přičemž vláda před lety garantovala, že na vyčištění území poskytne až 4,2 miliard. "Státní garance je stále platná," dodal Rychatřík.

S postupem sanací nebyl spokojen ministr financí Andrej Babiš (ANO) a před časem dokonce hovořil o tom, že by se tato akce přesunula z kompetence ministerstva průmyslu právě pod jeho dohled. Už tedy převzalo sanaci od ministerstva průmyslu ministerstvo financí? "Nedošlo k žádným změnám v procesu řízení sanace lagun Ostramo," konstatoval ředitel Rychtařík.

Greenpeace a další organizace vyhráli

Jenže přišla jiná "komplikace". Ministerstvo životního prostředí definitivně prohrálo soudní spor s českou pobočkou Greenpeace a dalšími organizacemi, které protestovaly proti tomu, aby se část ostravských kalů odvezly přes celou republiku do Ústeckého kraje na skládku Celio a pálily se v cementárně Lafarge. Takto se přemístilo 110 tisíc tun kalů.

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost ministerstva životního prostředí proti dubnovému rozsudku ústeckého krajského soudu, který potvrdil tvrzení Greenpeace a dalších sdružení, že úřední rozhodnutí z konce roku 2011 povolit uložení kalů na skládku Celio u Litvínova bylo nezákonné. Úředníci totiž neoprávněně odmítly žádost nevládních organizací stát se účastníkem řízení o změně takzvaného integrovaného povolení pro tuto skládku.

"Respektujeme rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, věc se vrátí k novému projednání," sdělila on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Dodala, že to neznamená, že by se likvidace kalů měla měnit. "Ve vedeném soudním řízení bylo řešeno vymezení účastníků řízení v rámci změny integrovaného povolení. V tuto chvíli není důvod ke změně přístupu k likvidaci ostravských kalů z tamních lagun," tvrdí Roubíčková.

Severní Čechy dostávají zabrat

Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika uvedl, že rychlé rozhodnutí ústeckého krajského úřadu (a následného potvrzení ministerstvem životního prostředí) skládkovat ostravské kaly u Litvínova a spalovat je v čížkovické cementárně se nejspíš událo na politickou objednávku.

"Takto si rozhodně nepředstavujeme objektivní postup úřadů a péči nejen o životní prostředí, ale také o zdraví obyvatel severních Čech, které už tak dostává zabrat koncentrací průmyslových provozů. Rozhodnutí soudů sice přišlo pozdě, ale je nadmíru aktuální ve vztahu k likvidaci zbytku ostravských kalů," sdělil Petrlík.

Jan Freidinger z pražské kanceláře Greenpeace kritizoval ministerstvo životního prostředí za to, že od pravoplatného rozhodnutí krajského soudu v Ústí nad Labem uběhlo už půl roku, ale ministerstvo zatím ohledně kalů u Litvínova, respektive vydání nezákonného rozhodnutí o jejich skládkování neudělalo vůbec nic. Ministerstvo se brání tím, že čekalo na rozhodnutí Nejvyššího správního úřadu ohledně své kasační stížnosti.

Mezinárodní soud s Polskem na obzoru

Stát má ovšem kvůli ostravským lagunám nakročeno k dalšímu soudu, který může znovu prohrát. Tentokrát jde o vývoz 20 tisíc tun kalů do Polska, čímž se nejspíš bude zabývat Evropský soudní dvůr. Varšava tvrdí, že jde o nebezpečný odpad, žádá o jeho navrácení za hranice a má na své straně i Evropskou komisi. Praha ovšem tvrdí, že kaly přeměnila pověřená firma na palivo do tepelných elektráren.

Na konci roku 2010 začaly v rámci sanace ekologické zátěže po bývalé chemičce Ostramo putovat do polských Katovic kaly, které měly úřední razítko jako palivo do uhelných elektráren. Podle Miroslava Šuty z Centra pro životní prostředí a zdraví vzniklo tak, že se dehtové kaly z ropných lagun smíchaly s oxidem vápenatým a následně naředily uhelným prachem.

Jenže podle polské inspekce životního prostředí i po této proměně zůstaly kaly nebezpečným odpadem, takže se za hranice převezla jen část upraveného materiálu. Další dovoz polské úřady nepovolily. Většina kalů smíchaných s uhelným prachem nakonec podle Šuty putovala přes celou republiku na skládku na Mostecku, pak byl postupně spalován v čížkovické cementárně na Litoměřicku.

Mezitím začal spor mezi Prahou a Varšavou, co s kaly dál. Do rozepře se vložil i Brusel, který se postavil na polskou stranu - kaly zůstaly odpadem. Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Petry Roubíčkové ale Česko zatím nemá v plánu kaly odvézt.

"Látka je registrovaná jako palivo u Evropské chemické agentury," sdělila Roubíčková. Dodala, že toto stanovisko pošle vedení resortu do Bruselu. Pokud nezmění stanovisko, nejspíš bude následovat soud, který musí posoudit, zda jde skutečně stále o odpad, nebo o energetickou surovinu. "Evropský soud by pak musel rozhodnout, které nařízení stejné právní síly má přednost," vysvětlila mluvčí Roubíčková.