Nová ofenziva
Stát slibuje miliony za jaderné smetí
01.06.2016 05:55 Původní zpráva
Novou ofenzivu v přesvědčování obcí, aby souhlasily, že v jejich katastru bude uskladněn jaderný odpad, chystají poslanci. Každé obci, která na vybudování podzemního úložiště kývne, slibují padesát milionů korun jako kompenzaci.
Padesátimilionová odměna má být zakotvena v novele atomového zákona, který poslanci projednávají na aktuální schůzi ve třetím čtení. Teoreticky by na ni mohla dosáhnout každá ze 43 obcí, v jejichž katastrech leží sedm lokalit, v nichž by se v budoucnu plánované úložiště mohlo nacházet.
Návrh přichází z hospodářského výboru poslanecké sněmovny. "Taková částka je přinejmenším ke zvážení," řekl TÝDNU starosta Milíčova na Jihlavsku Jaromír Šlechta, který dosud jakékoli úložiště nebezpečného odpadu odmítal. Milíčov leží poblíž Hrádku, jedné z dotčených lokalit. "Pokud už by to u nás měli postavit, nechť nám tu újmu řádně vynahradí," doplňuje ho Jiří Chaloupecký, starosta Lubence na Lounsku.
Rozpolcené obce
Mezinárodní závazky ukládají České republice povinnost postarat se o bezpečné uložení radioaktivního odpadu, který bude "svítit" ještě sto tisíc let. Variantou je hlubinné úložiště. Ačkoli Česko počítá se zprovozněním úložiště až v roce 2065, již dnes tato otázka jitří veřejnou debatu. Lidé totiž ve většině případů úložiště striktně odmítají. Proto je diskuze o tom, kde se bude sklad vyhořelého jaderného paliva stavět a jak bude velký, velmi citlivá.
Jak už bylo uvedeno, sedm vytipovaných lokalit pro hlubinné úložiště zasahuje do katastrálních území 43 obcí. Ačkoli by se dalo předpokládat, že všechny se geologickým průzkumům pro jaderný sklad budou bránit, skutečnost je poněkud jiná. "Pokud vím, tak 23 obcí s průzkumy souhlasí. To je více než polovina," řekl TÝDNU Václav Beneš, starosta obce Blatno, která je součástí lokality Čertovka na Lounsku.
Zároveň se odvolává na anketu z roku 2008, v níž se občané Blatna těsnou většinou vyslovili pro průzkum. "My jsme si stanovili tři podmínky, za nichž s průzkumem budeme souhlasit: průzkum není totéž co souhlas s jaderným úložištěm, průzkum musí proběhnout ve všech lokalitách, obce by měly dostat náležité finanční kompenzace," dodal Beneš.
Naopak zcela proti hlubinnému skladu vyhořelého jaderného paliva se staví jistebnický starosta Vladimír Mašek. Opírá se přitom o referendum z roku 2003, v němž 98 % občanů města vyslovilo nesouhlas. "Hlubinné úložiště má několik problémů. Není například jasné, jak by se mělo řešit chlazení. Dále se zvažuje, zda je jako podloží vhodná žula, nebo jíl, a podobně. Vláda by měla nejdříve zvážit i jiné alternativy uložení," je přesvědčen Mašek.
VÍCE SE DOČTETE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.