Stát ročně získá na odúmrtích, tedy dědictví po lidech, kteří nemají zákonného dědice, jmění v hodnotě desítek milionů korun. Například letos to je už 48,46 milionu korun, loni to bylo nejméně 44,93 milionu.
Vyplývá to z údajů zveřejněných na webových stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
K TÉMATU: Stát dostává stomilionové dědictví
Hodnota státem "zděděného" majetku je však zřejmě daleko vyšší. Statistické sledování odúmrtí zákon úřadu nestanovuje, a ten navíc u některých nabytých věcí ani jejich hodnotu neuvádí. Loni se to týkalo například osmi obrazů z majetku významného pedagoga, který působil na Univerzitě Palackého v Olomouci. Díla, mezi nimiž byly i obrazy Maxe Švabinského či malířky Aleny Čermákové, byla předána Národnímu památkovému ústavu v Olomouci bez vyčíslení hodnoty. Podobné to bylo i v případě renesančního zemědělského statku Petrův Dvůr, který byl zdarma převeden na město Netolice. Letos zase úřad převedl na Regionální muzeum Náchod bez vyčíslení hodnoty kolekci starožitných hraček.
Obytný dům i cenné papíry
Zřejmě největší dědictví s vyčíslenou hodnotou, které kdy státu připadlo, bylo 35 233 116 korun. Zahrnovalo mimo jiné zemědělské usedlosti s pozemky v hodnotě přes devět milionů korun, obytný dům s pozemky za víc než pět milionů, cenné papíry v hodnotě jedenáct milionů korun a zůstatky na vkladových účtech přes osm milionů. Dědictví stát získal v říjnu 2005. Většina pozůstalosti se přitom nacházela v Praze a Středočeském kraji.
Jenom o něco nižší hodnotu pak mělo dědictví, které zaměstnanci ÚZSVM předali Muzeu Českého ráje v Turnově letos. Cena sbírky uměleckých předmětů přesahovala 29 milionů korun. Byl mezi nimi například soubor soch Getsemanská zahrada, který v roce 1829 vytvořil Ignác Martinec, 240 knih, převážně rukopisů, 3511 starých tisků či více než 28 000 odborných knih.
Stát díky odúmrti získává majetek nejrůznější hodnoty i charakteru - od drobných předmětů, jakými jsou například věci do domácnosti či dokonce zlaté zubní korunky, přes automobily a nemovitosti až po umělecké předměty, sbírky a starožitnosti. Často touto cestou dostává peníze na vkladních knížkách, akcie či podílové listy.
Ne vždy je přitom pro stát dědictví jednoduché získat. Musí například zjišťovat, zda zemřelý skutečně nemá dědice. Výjimečně se dokonce ozve zákonný dědic až několik let poté, co je dědictví vypořádáno.
Foto: Tomáš Nosil, Lucie Pařízková
