Ekonomická krize posledních let prudce poznamenala porodnost v Evropě. Ve většině z nich se snížil průměrný počet narozených dětí připadajících na jednu ženu, potvrdil Eurostat ve své nejnovější analýze. Největší propad porodnosti statistici zaznamenali u lidí se středním vzděláním.
"V roce 2008 několik evropských zemí vstoupilo do období ekonomické krize, která se obvykle projevila poklesem hrubého domácího produktu. Po začátku recese pak začala úhrnná plodnost klesat po celé Evropě," konstatuje Eurostat.
Došlo tak ke zvratu předchozího vývoje, kdy se počet živě narozených dětí v Evropě zvyšoval. Jejich počet mezi roky 2008 až 2011 klesl z 5,6 na 5,4 milionu, tedy o 3,5 procenta. Počet zemí, které zaznamenaly v porovnání s předchozím rokem pokles, vzrostl z jedné na 26. Pokles úhrnné plodnosti žen postihl i Českou republiku. Zatímco v letech 2000 až 2008 rostla z 1,14 na 1,5 dítěte na ženu, poté následoval pokles.
Na pokles porodnosti měl samozřejmě vliv úbytek žen v plodném věku, přiznává Eurostat, ale podílel se na něm pouze ze 62 procent. Svou roli hrály i další faktory, jako například ekonomická nejistota mnoha lidí. Při porovnání vývoj plodnosti žen s vývojem hrubého domácího produktu (HDP) statistici zjistili, že negativním změnám HDP odpovídají i negativní změny v porodnosti, byť s určitým zpožděním. To bylo například v Bulharsku, Polsku a Rumunsku jeden rok a v České republice, Dánsku, Estonsku, Řecku, Nizozemsku, Finsku, Švédsku, na Islandu, v Norsku a Chorvatsku dva roky.
Přitom porodnost v Evropě klesala průměrně 19 měsíců za poklesem HDP. Podobně Eurostat prokázal ve většině zemí vliv horší ekonomické situace na porodnost v souvislosti se zhoršováním individuální spotřeby a nezaměstnaností.
Zajímavé je přitom zjištění, jaký vliv měla ekonomická krize na porodnost žen podle stupně jejich vzdělání. "Plodnost žen se středním stupněm vzdělání klesla asi o devět procent, zatímco pokles u žen s vysokým nebo nízkým vzděláním byl daleko nižší," konstatovali statistici.
