Statistici: Pracujeme déle. Ale mladí se do práce nehrnou

Průměrná doba, kterou Češi stráví ve svém životě prací, se prodlužuje. Zatímco ještě na přelomu tisíciletí to bylo 31,9 roku, podle posledních propočtů je to už 34,7 roku. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad.

I přes nárůst je průměrná očekávaná délka pracovní aktivity stále nižší než průměr Evropské unie, který dosahuje 35,1 roku. Nejdelší dobu průměrně stráví v práci Švédové, 40,9 roku, následovaní Nizozemci a Dány. Naopak nejkratší dobu pracují Italové, 30,3 roku.

"Země s očekávanou nejvyšší dobou ekonomické aktivity patří mezi země s vysokou mírou zaměstnanosti v krajních skupinách produktivního věku (mladí a starší lidé - pozn. red.) a zároveň s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti," konstatují statistici. Jedná se tedy o všechny severské státy, Nizozemsko, Spojené království a o naše sousedy Německo a Rakousko. "Očekávaná délka pracovního života je nejnižší v některých státech jižní Evropy, v Maďarsku a Polsku. Nižší je i v Belgii a Lucembursku," dodali statistici.

Starší pracují více

Podle analýzy Českého statistického úřadu se přitom postupně mění spektrum pracujících lidí. Zjednodušeně řečeno, mladí pracují čím dál méně, starší lidé čím dál více. V roce 1993 pracovala téměř třetina osob v nejmladší skupině patnáctiletých až devatenáctiletých, v roce 2013 to bylo pouze o něco více než tři procenta. Obdobně se snížila míra zaměstnanosti ve skupině 20-24letých, tedy ve věku, kdy velká část mladých studuje vysokou nebo vyšší odbornou školu. "Míra zaměstnanosti o málo klesla i ve velké skupině 25-54letých, kde se projevilo mimo jiné i zvýšení věku rodiček," konstatují statistici.

Naprosto opačná tendence je patrná ve skupinách předdůchodového věku. Razantně se zvýšila míra zaměstnanosti žen ve věku 55-59 let a zároveň se zvýšila i míra zaměstnanosti mužů v tomto věku. V porovnání se situací před dvaceti lety podstatně častěji pracují i mladší šedesátníci (60-64letí). "U žen i u mužů se tak zásadně projevily změny podmínek pro odchod do důchodu," uvádí se v analýze. Určitý pokles míry zaměstnanosti ve skupině 65letých a starších je jednoznačně způsoben vysokým nárůstem počtu osob, které dosáhly 70 a více let. Tento pokles se právě projevuje v růstu počtu neaktivních osob.

Změna poměru

"Výsledkem těchto změn a předcházejícího demografického vývoje je skutečnost, že relace mezi četností pracujících v nejmladším a nejstarším produktivním věku se úplně obrátila," uvádí statistici. V roce 1993 převyšoval počet pracujících ve věku 15-24 let počet pracujících 55-64letých 2,5krát, o dvacet let později byl naopak počet pracujících v nejstarší skupině produktivního věku 2,6krát vyšší než počet pracujících v nejmladší desetileté skupině produktivního věku.

Změny v oblasti zaměstnanosti se projevují v růstu průměrného věku pracujících. Ten se od roku 1993 zvýšil o 3,7 roku a v roce 2013 dosáhl 42,4 roku. Průměrný věk pracujících rostl nepřetržitě v celém dvacetiletém období, v posledních letech každoročně pravidelně o 0,2 roku. "To jen potvrzuje dopad demografického vývoje a velkých změn v míře zaměstnanosti na začátku a ke konci produktivního věku," dodává analýza Českého statistického úřadu.

Kolik let stráví lidé v práci

Pozn.: Průměrná doba pracovní aktivity je odhadnuta pro patnáctileté osoby v roce 2013.

Zdroj: Eurostat