Statistici bijí na poplach. Prý jim hrozí omezení nezávislosti a nestrannosti. Důvodem je návrh služebního zákona, který v současnosti projednává sněmovna. "Začlenění Českého statistického úřadu (ČSÚ) do režimu služebního zákona nezajistí v tomto případě vyšší úroveň depolitizace úřadu nad rámec již existující, což by mělo být cílem navrhované úpravy. Nepřispěje, ale naopak omezí možnost zajistit a zvyšovat úroveň profesionalizace jeho zaměstnanců," sdělil on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí úřadu Jan Cieslar.
Zaměstnanci statistického úřadu jsou podle něj profesionálové ve svém oboru, nikoliv úředníky, kteří provádějí výkon státní správy. "Stejně tak navrhovaný zákon neposílí, ale v některých případech dokonce významně omezí podmínky nezávislosti, nestrannosti a odbornosti při výkonu agend úřadu," konstatoval Cieslar. ČSÚ se podle něj dlouhodobě těší důvěře společnosti, což ostatně vyplývá i z nedávného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
"Tato důvěra je založena právě na nezávislosti a odbornosti. Služební zákon vztažený na Český statistický úřad by tuto nabytou důvěru mohl narušit," dodal Cieslar s tím, že Český statistický úřad jedná s poslanci o tom, aby se na něj zákon nevztahoval.
Nejen statistici
Statistici ovšem nejsou jediným centrálním úřadem státní správy, který proti zákonu protestuje. Výhrady proti němu má podle informací on-line deníku TÝDEN.CZ i Energetický regulační úřad (ERÚ), který dohlíží na fungování trhu s energiemi, a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). "Naše námitky směřovaly zejména k ohrožení nezávislosti ERÚ, kterou požaduje jak energetický zákon, tak příslušné normy evropského práva," potvrdil mluvčí Energetického regulačního úřadu Jiří Chvojka.
Jeho instituce dokonce poslala vládě dopis, v němž mimo jiné kritizuje, že na základě zákona není jasné postavení předsedy i místopředsedů úřadu, jakož i jeho činnost. "Energetický regulační úřad nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu České republiky, vlády ani od jakéhokoliv jiného orgánu výkonné moci nebo fyzické nebo právnické osoby... Daný návrh přitom počítá se zřízením Generálního ředitelství pro službu, které by mimo jiné mělo určovat např. systemizaci pracovních míst," stojí v dopise.
Nový zákon ruší výhody
Výhrady potvrdil i mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda. "Jednou ze stěžejních je zejména obava, že některé z předpokládaných změn by mimo jiné reálně mohly omezit nezávislost úřadu, a to nejen po stránce personální, avšak v konečném důsledku i v oblasti rozhodovací," uvedl Švanda s tím, do uzávěrky tohoto článku nestihne zaslat kompletní odpověď.
Sněmovní výbor pro veřejnou správu dokonce kvůli námitkám úřadů projednávání nového služebního zákona doložil. A nestanovil termín, kdy se k předloze vrátí.
Novelu služebního zákona předložili do parlamentu poslanci vládní sociální demokracie. Mimo jiné ruší oprávnění vlády upravit organizační strukturu služebního úřadu, které má zůstat pouze generálnímu řediteli státní služby. Bude stát v čele nového generálního ředitelství státní služby a jeho funkční období má být šestileté.
Zákona by dále zrušil smluvní platy a zavedl šestnáct platových tříd místo dvanácti. Na osm měsíčních platů, tedy zhruba na dvojnásobek, by předloha zvýšila pokutu za nesprávný úřední postup. Předloha taky ruší některé výhody, které by úředníkům přiřkla původní norma z roku 2002, a omezuje výši odměn.
