V Praze se stále nacházejí místa, kde není kanalizace. Zatímco v Suchdole její stavba probíhá, v dalších dvou čtvrtích si místní obyvatelé musí ještě počkat. Řekla to radní pro životní prostředí a infrastrukturu Jana Plamínková (STAN/Trojkoalice). Důvodem zdržení bývají u vodohospodářských staveb podle radní zpravidla problémy s výkupem pozemků a pomalý proces získání stavebního povolení. Praha zahájila opravu vodovodu a kanalizace na sídlišti Baba II v Dejvicích za 23 milionů bez DPH.
V současné době se splašková kanalizace staví v Suchdole. "Zčásti to dělá hlavní město a zčásti si to městská část dělá sama. Je to největší počet obyvatel bez kanalizace v Praze," uvedla Plamínková. Stavba probíhá v několika etapách a úsecích, z nichž některé by měly být hotové ještě letos.
Kromě Suchdola jsou podle radní v metropoli ještě dvě větší čtvrtě bez kanalizace. Prvním je Točná v Praze 12, kde je nejprve nutné prodloužit přivaděč do Cholupic. "Ještě to bude asi pár let trvat, protože na stavbu přivaděče zatím není ani územní rozhodnutí," vysvětlila Plamínková.
Další oblastí bez kanalizace jsou Třebonice v Praze 13, která rovněž závisí na prodloužení přivaděče. Jeho dostavbu však provází zdržení. "Obecně jde většinou o to, že nesouhlasí majitelé pozemků. Stačí, když si postaví hlavu jeden, a celé se to zablokuje," uvedla radní s tím, že dalším podobným případem je přivaděč v Uhříněvsi, kde jeden majitel odmítá Praze prodat pozemek.
Přípravu vodohospodářských staveb podle Plamínkové kromě majetkových problémů zdržuje i personální podstav stavebních úřadů, kterým chybějí technicky schopní úředníci. "Prostě nejsou lidi, je to opravdu zoufalé," uvedla radní.
Kromě stavby nových metropole také opravuje stávající infrastrukturu. Dnes například začaly práce na výměně vodovodů a vodovodních přípojek a opravě kanalizace na sídlišti Baba II v Praze 6. I když opravy zpravidla provádí Pražská vodohospodářská společnost (PVS), která infrastrukturu spravuje, v tomto případě ji zařizuje magistrát. "Jde o rekonstrukce vodovodů a kanalizací, které nebyly nikdy předány PVS, která si je odmítá převzít do doby, než se dají do pořádku," vysvětlila radní.
Podle nedávno schváleného plánu investic plánuje město mezi lety 2018 a 2022 investovat do vodohospodářské infrastruktury celkem 17,72 miliardy Kč. Kromě oprav vodovodů a kanalizací půjde o dostavbu Ústřední čistírny odpadních vod, rekonstrukci vodárny v Káraném a úpravny vody v Podolí či budování nových vodovodních řadů.
V Praze se o vodohospodářskou infrastrukturu stará městem vlastněná Pražská vodohospodářská společnost (PVS). Distribuci vody mají na starosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK), které vlastní francouzská firma Veolia. PVS do roku 2028 pronajímá vodovodní síť PVK. Podmínky smlouvy jsou dlouhodobě kritizovány jako nevýhodné, Praha se v minulosti několikrát pokoušela je změnit nebo smlouvu vypovědět. Současná garnitura přišla s plánem koupit od Veolie 100 procent akcií společnosti. Prozatím se město a PVK dohodly na podpisu dohody o budoucí spolupráci při provozu vodohospodářské infrastruktury.
