Vzkaz
Štěch: Maďaři by měli řešit problémy s uprchlíky po svém
21.04.2017 19:05
Maďarsko má mít možnost řešit problémy s migranty po svém, včetně jejich zadržení na hranicích. Řekl to během své čtvrteční návštěvy Budapešti předseda českého Senátu Milan Štěch. O jeho jednání informovala kancelář Senátu. Štěch hovořil s prezidentem Jánosem Áderem, předsedou parlamentu László Kövérem a ministry obrany a vnitra. Svou návštěvu pak zakončil návštěvou Visegrádu.
Hlavním tématem jednání české delegace v Maďarsku byla migrace, včetně kontroverzního rozhodnutí Budapešti zadržovat migranty na hranicích. To je podle Štěcha přijatelným krokem země, která chce především chránit své občany.
"S tím, jak takzvaný Islámský stát postupně ztrácí své pozice, začíná být naprosto zřejmé, že do Evropy může přicházet stále více jeho bývalých bojovníků, kteří budou žít v naší společnosti. V budoucnosti ale mohou být aktivizováni anebo si navzájem vyřizovat účty, což je pro Evropu extrémně nebezpečné," řekl Štěch.
Na základě nových opatření mají žadatelé o azyl pobývat do vyřízení své žádosti pouze ve dvou táborech na jižní hranici Maďarska. Budapešť si kvůli tomu vysloužila kritiku.
Zadržování migrantů na hranicích uplatňovalo Maďarsko již v minulosti, praxi ale zrušilo v roce 2013 na nátlak Evropské unie, vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Evropského soudu pro lidská práva.
Štěch zdůraznil nutnost nadále rozvíjet spolupráci s Maďarskem, Slovenskem a Polskem na úrovni Visegrádské skupiny. "Maďaři, kteří před dvěma lety provokovali některé západní země systémem ochrany schengenských hranic, v tomto úkolu obstáli. Dnes je vidět, že jimi zvolený způsob obrany byl potřebným a jediným funkčním mechanismem, jak čelit nekontrolovanému přílivu migrantů," řekl Štěch.
Maďarští partneři podle kanceláře Senátu zároveň ocenili, že už v roce 2015 Česko jako jedna z prvních zemí podpořilo maďarskou vládu ve stavbě hraničního plotu.
S maďarskými ministry hovořil Milan Štěch také o hrozbách terorismu v Evropě, možnostech společné evropské obrany a modernizaci armády.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.