Štěch: Měli bychom být placeni za odvedenou práci a za účast

Senát se stal podle svého předsedy Milana Štěcha (ČSSD) komorou regionálních osobností, které nemají potřebu na sebe lacině upozorňovat a dohánět chybějící sebevědomí. Štěch to uvedl na shromáždění k 18. výročí vzniku horní komory. Podpořil zavedení finančních sankcí pro zákonodárce za neúčast na jednání Parlamentu. Senátoři by podle něj měli své ostatní aktivity mimo rámec mandátu utlumit.

"Kdo kandiduje, musí být připraven na to, že vše ostatní, co dělal dosud, bude po zvolení moci vykonávat až nad rámec svých senátních povinností," prohlásil Štěch. Pro koho není senátorství práce číslo jedna, "ten by měl svůj postoj změnit", uvedl předseda horní komory, v jejíchž řadách je mnoho starostů, lékařů, ale například i majitelé velkých firem.

"Osobně podporuji návrh na přijetí mechanismu, který bude v návaznosti na účast na jednáních a hlasování pléna a výborů dotýkat se našich platů. Je to běžná praxe i v jiných profesích. Každý má být placen za odvedenou práci," podotkl Štěch. O zavedení sankcí za neomluvenou absenci zákonodárců se mluvilo v souvislosti se zákonem o zvýšení platů ústavních činitelů, který má horní komora schvalovat ve čtvrtek.

Předseda Senátu také připomenul snahu Senátu dojednat se sněmovnou případnou změnu ústavy, která by v zájmu přijímání zákonů prodloužila ze 30 na 40 až 60 dnů lhůtu na projednávání norem. "Nesmí nás tlačit termíny," podotkl.

Štěch s poukazem na 18 let existence Senátu uvedl, že horní komora v porovnání s lidským věkem dosáhla plnoletosti a změnila se její povaha. Původně měla být "jakousi radou starších, radou moudrých, ne nutně spojených s politickými stranami", pro někoho představovala odkladiště vysloužilých nebo nepohodlných politiků. V posledních letech se ale Senát podle Štěcha stává komorou regionálních osobností s pevnou vazbou ke svému obvodu. "Nemají potřebu na sebe lacině upozorňovat a dohánět chybějící sebevědomí," uvedl Štěch.

Senátoři tak podle něj na rozdíl od poslanců mohou lépe odolat politickým hádkám i hrátkám a lobbistickým tlakům. Předseda Senátu připomněl, že se zvyšuje důvěra lidí v Senát na aktuálních 32 až 36 procent. Před čtyřmi lety podle CVVM Senátů důvěřovala asi čtvrtina lidí.

V minulém dvouletém funkčním období Senát podle Štěcha projednal 170 návrhů zákonů. Z nich 24 vrátil sněmovně s úpravami, které poslanci v polovině případů akceptovali, a 12 zamítl. Z 15 senátních předloh sněmovna schválila čtyři. V případě evropských norem Senát zaujal stanovisko ke 144 návrhům, což ho řadí na druhé místo mezi parlamentními komorami zemí EU za Portugalsko, kde parlament musí povinně projednat všechny unijní předlohy.