Stehlíková chce chránit děti před rodiči-násilníky
23.08.2007 11:57 Původní zpráva
I rodiče, kteří se na dětech a partnerce či partnerovi dopouštějí násilí, mohou po rozvodu dostat děti do své péče, nebo se s nimi alespoň stýkat. Dokazuje to analýza vypracovaná Ligou lidských práv. Liga proto navrhuje úpravy legislativy, které by měly situaci zlepšit. Pomoci jim chce i ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková.
„Stát by se měl soustředit na ochranu práva dítěte v situacích, kdy rodina selhává," zdůraznila Džamila Stehlíková s tím, že by podle ní sociální pracovníci a soudy neměli hájit zájmy rodičů. Dítě přitom netrpí jen tehdy, když rodič bije přímo je.
Konkrétní případy jsou alarmující |
Liga lidských práv ve své studii zveřejnila několik příkladů, které ilustrují nevhodný postup soudů. Například dnes devítiletý Michal byl často svědkem domácího násilí: otec matku ponižoval, chlapci ubližoval a bil ho, posudky znalce vyžádané policií potvrdily, že si chlapec na traumatizující zážitky pamatuje a nechce se s ním stýkat, vzpomínky mu působí stres, dusí se a má úzkostné sny. Otec nakonec jeho matku Evu vyštval z domu, který poté zničil, své ženě a jejím příbuzným vyhrožoval a nakonec Evu dokonce v bytu její matky napadl. To se několikrát opakovalo. Michalův otec kvůli Eviným zraněním podal trestní oznámení s tím, že ho napadla naopak jeho žena v době, kdy se pokoušel sejít se svým synem; policie mu neuvěřila a otec byl nakonec odsouzen za týrání. V době soudního řízení otec na Evu a Michala opakovaně čekal před školou, bránil jim v pohybu, dobýval se do jejich bytu, dokonce byl několikrát zadržen. Soud ale přesto rozhodl, že otec dosud nebyl pravomocně odsouzen a nařídil Michalovi se s otcem stýkat doma v přítomnosti matky. Otec ale do bytu buď odmítal přijít, nebo naopak přicházel mimo vyhrazenou dobu a i dalšími „fintami" styk komplikoval. I když mu Eva v kontaktu se synem nebránila, soud změnil rozhodnutí a nařídil Michalovi, aby se s otcem stýkal v krizovém centru bez matky, na kterou je citově vázán. „Je paradoxní, že jednání manžela paní Evy, které nese charakteristické znaky pronásledování, je soudem vykládáno jako skutečný zájem o styk se synem," píše ve zprávě právnička Hana Langhansová. |
„Dítěti způsobuje stres i to, když je jen svědkem domácího násilí, což se stává ve víc než devadesáti procentech případů," upozornila Branislava Marvanová-Vargová z občanského sdružení ROSA, které pomáhá obětem domácího násilí. „Studie navíc ukazují, že se děti takto často naučí, že násilí je efektivním způsobem, jak dosáhnout svého cíle, a chovají se také tak," dodala.
Pomůže vzdělání a lepší zákony
Ve své zprávě Liga lidských zpráv navrhla i opatření, díky nimž by se mohla situace českých dětí zlepšit. S většinou z nich souhlasí i ministryně Stehlíková, i když například věkovou hranici, od níž by mělo mít dítě právo „veta", by si představovala až ve 14 letech. „V našem návrhu vycházíme z legislativy, která platí ve Finsku a Švédsku," vysvětluje Langhansová.
Zlepšit by se měla i práce orgánů sociálněprávní ochrany dětí a soudů. „Chceme vzdělávat sociální pracovníky, ale vyšší požadavky by měly být kladeny i na soudce, kteří rozhodují v opatrovnických věcech," řekla Stehlíková. S ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem je prý už domluvená změna soudního řádu, který by pro rozhodování o péči o děti zavedl závazné lhůty - v současnosti se spory mnohdy vlečou roky. "Do novely začleníme i ustanovení o reintergačních centrech. Soudci tak budou vědět, kam mohou poslat dítě v případě, že to bude nutné, a nebudou muset volit například psychiatrickou kliniku," dodal Jakub Stadler z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.
Pomoci by měl i úřad, který by péči o děti zastřešil a který chystá ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
Změnit by se měla také situace soudních znalců. Dnes se totiž mnohdy stává, že vznikají protichůdné posudky, proto by Stehlíková chtěla iniciovat vznik nezávislé komory znalců či podobné organizace. „Mezi znalci jsou například někteří, kteří uznávají syndrom zavržení rodiče, jiní ho odmítají," zdůvodnila svou iniciativu. Jednání s ministerstvem spravedlnosti o této novince jsou však zatím na počátku.
Co mimo jiné navrhuje Liga lidských práv |
- definovat trestný čin pronásledování (stalking): projevuje se telefonáty, výhrůžkami, omezováním pohybu - pronásledovatel nechce ztratit moc nad pronásledovaným - zavést terapeutické programy pro pachatele domácího násilí - změnit zákony tak, aby se při rozhodování o výchově a styku dítěte s rodičem braly v potaz domácí násilí a pronásledování (a to i důkazy o těchto činech, nikoli jen verdikty soudu) - zakázat rodiči, který se dopouští pronásledování, styk s dítětem - stanovit, že názor dítěte bude od 12 let pro soud závazný - zakázat soudům, aby kvůli odmítání rodiče dítětem posílaly dítě do ústavů, krizových center apod. - zavést reintegrační centra, která by umožňovala styk dětí s rodiči - využívat zákaz styku; styk by měl zákon explicitně nedoporučovat v situacích, kdy je podezření na týrání, sexuální zneužívání, domácí násilí atd. - vzdělávat sociální pracovníky |
Foto: Karel Šanda
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.