Ústavní soud
Stížnost korupčnice z Metropolitní univerzity skončila v autu

Ústavní soud odmítl stížnost zakladatelky Metropolitní univerzity Praha Anny Benešové, odsouzené za korupci a zpronevěru. Dvouletý trest vězení se čtyřletou podmínkou už dříve Benešové prominul tehdejší prezident Václav Klaus. Rozhodnutí soudu tak nemá praktický dopad, trest je zahlazený. Soud ale v podstatě potvrdil, že soudy, které se případem zabývaly, nijak neporušily základní práva Benešové.

Benešová se domáhala zrušení všech soudních rozhodnutí v její věci. Podle soudu však justice postupovala v souladu s principem spravedlivého procesu. "Řízení vedoucí k pravomocnému odsouzení lze označit za řízení spravedlivé," napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Loni Benešová neuspěla ani u Nejvyššího soudu, který rozhodoval taktéž až po zásahu exprezidenta Klause.

Výhodné studium

Benešová korupční jednání i zpronevěru od počátku popírala. Podle rozsudku nechala na univerzitě studovat zhruba padesát zájemců bez školného. Byli mezi nimi zaměstnanci pražského magistrátu, městských částí či Úřadu průmyslového vlastnictví. Soudy to považovaly za formu korupce. Ředitelka se podle verdiktu provinila i tím, že si nechala rekonstruovat svůj pražský byt a dům v Dobřichovicích na útraty univerzity.

Benešová také údajně předala v obálkách s prospekty univerzity úplatky. V lednu 2008 prý dala padesát tisíc korun úřednici z královéhradeckého krajského úřadu, aby ovlivnila výši ceny pronájmu budovy pro univerzitu. V roce 2009 údajně předala obálku se sto tisíci korunami radnímu v Praze 3 Pavlu Hurdovi. Cílem prý bylo to, aby Hurda lobboval za zájmy školy při odkoupení budovy v třetím pražském obvodu.

Prezident o milosti pro Benešovou rozhodl loni v únoru. Odůvodnil ji tím, že těžce nemocný manžel Benešové potřebuje její pomoc a že nebyla v minulosti trestána.