Ministerstvo obrany chce dotovat střelecké spolky, převzít nad nimi dozor a jejich členy v případě konfliktu povolat do armády. Ročně by na to mohlo dát až sto milionů korun.
Nápad připomíná organizace ostrostřelců, které u nás fungovaly za Rakousko-Uherska a lidé je znají například z filmů s Vlastou Burianem. Členové dosavadních střeleckých spolků a další majitelé zbraní by se podle plánu zapojili do vojenského výcviku, který by se pravidelně konal na střelnicích Armády ČR, a to s armádními zbraněmi a střelivem pod vedením vojenských instruktorů. Součástí výcviku by měla být i teoretická část.
Armáda pak bude moci využít služeb členů spolků v případě živelní katastrofy či ozbrojeného konfliktu. Řešil by se tím nedostatek profesionálních vojáků. Vyplývá to z návrhu zákona o připravenosti občanů k obraně státu.
Extremisty nechceme
Vše má fungovat na dobrovolném základě, ne všichni vlastníci zbraní tedy budou muset armádní výcvik podstupovat. Ministerstvo obrany svým plánem navazuje na prvorepublikové tradice, kdy se na obraně země podíleli například příslušníci Sokola. Podobný systém fungoval i před rokem 1989 - komunisté sloučili kynology, potápěče, amatérské letce a radioamatéry do Svazu pro spolupráci s armádou neboli Svazarmu. Cílem připravovaného zákona je ale evidentně ještě další věc. Totiž snaha obejít evropskou směrnici zakazující držení některých typů zbraní. Proti té Česká republika dlouhodobě protestuje. A členové spolků, kteří absolvují střelecký výcvik u armády, by na "zakázané" zbraně získali výjimku.
Silný vliv na ministerstvo mají v tomto směru i různá zájmová uskupení. Jako přílohu k návrhu totiž ministerstvo připojilo i návrh Lex - sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, což rozhodně nebývá zvykem. Lex dokonce navrhuje vznik armádních teritoriálních záloh, které by tvořili členové střeleckých spolků. V krajním případě by se podle kritiků předlohy mohlo stát, že by z nich vzešly paramilitární jednotky typu domobrany. Podle ministerstva to ovšem nehrozí. "Zákon bude obsahovat právní mechanismy, jak zabránit tomu, aby do systému obrany státu pronikly extremistické skupiny," tvrdí mluvčí ministerstva Petr Medek.
Střelci a zálesáci
Nárok na finanční podporu státu výměnou za pomoc armádě budou mít nejen střelci, ale i další zájmové organizace. Například kynologové, radioamatéři, potápěči či amatérští letci. Ministerstvo mezi podporované skupiny zařadilo i biatlonisty, modeláře či "zálesáky". Jak k těmto oborům dospělo a čím mohou být armádě prospěšné, ale v návrhu neuvádí. Celkově by mohlo jít o statisíce lidí.
Vedle peněz by armáda zmíněným organizacím pomáhala i poskytnutím instruktorů či prostor. "V případě speciálních odborností půjde o doplnění některých dalších znalostí a dovedností, například zdravovědy nebo teoretické přípravy pro podporu úkolů ozbrojených sil," říká Medek.
Pokud by se členové spolků zúčastnili dobrovolných cvičení, mohli by podle jednoho z návrhů během nich dokonce pobírat stejnou finanční odměnu jako aktivní zálohy. Výměnou za to by během konfliktu či živelní katastrofy museli narukovat a pomoci armádě. Povinně by rovněž poskytovali své osobní údaje, a to zřejmě i o svém zdravotním stavu.
Ministerstvo plánuje v souvislosti s tím zřídit nový úřad, který by na organizace spolupracující s armádou dohlížel. Ten by stát vyšel až na šedesát milionů korun ročně. Další náklady by si vyžádaly odměny za činnost školitelů, posílení krajských velitelství armády a příspěvky dobrovolníkům.
