Justiční vražda
Štrasburk o Brožové-Polednové: Byla odsouzena právem

Bývalá komunistická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová neuspěla u Evropského soudu pro lidská práva se stížností proti postupu české justice. Ta ji v roce 2005 poslala za mříže za podíl na nechvalně známé justiční vraždě Milady Horákové.

Brožová-Polednová spolu se svým právníkem napadla postup všech českých soudů v jejím případu. Jedním z hlavních argumentů, kterým Evropský soud pro lidská práva nevyhověl, byl fakt, že jednání prokurátorky minulého režimu nebylo trestné v době spáchání.   

Štrasburský soud potvrdil předešlý postup českých orgánů a zhodnotil, že "výklad příslušných trestněprávních ustanovení byl v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, který nemůže poskytovat ochranu likvidování politických oponentů prostřednictvím trestů smrti ukládaných v řízení, které zjevně porušuje právo na spravedlivý proces a zejména právo na život".

Bývalé komunistické prokurátorce se nelíbil mimo jiné postup Ústavního soudu. Vadilo jí, že se jejím případem zabýval bez jednání. Štrasburský soud smetl ze stolu i stížnost Brožové-Polednové na porušení práva na spravedlivý proces.

Prokurátorku dostala z vězení prezidentova milost

"Stěžovatelka a její obhájce měli v průběhu vnitrostátního řízení dostatek příležitostí se vyjádřit ke všem v přípravném řízení shromážděným a v řízení před soudy provedeným důkazům," uvádí se v prohlášení ze Štrasburku, které zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti.  

Bývalou prokurátorku poslal vrchní soud na šest let do vězení za podíl na politickém procesu, kterým byl v roce 1950 uložen trest smrti čtyřem obžalovaným včetně Milady Horákové.  Trest byl nakonec zkrácen na tři roky, kvůli zdravotnímu stavu jí prezident Václav Klaus udělil milost. Případ Brožové-Polednové patří v české justiční historii k ojedinělým trestům, který i po letech dokázal postihnout zločin spáchaný v době tuhého komunismu.