Evropský soud pro lidská práva vyhověl stížnosti Františka Oldřicha Kinského, jenž označil za nespravedlivé své procesy u soudů v Česku. Štrasburský soud v rozsudku uvedl, že při projednávání svých žádostí o navrácení majetku byl Kinský zkrácen v právu na spravedlivý proces. Soud pro lidská práva uložil České republice vyplatit 10 tisíc eur (asi 250 tisíc korun) za způsobenou újmu a 3380 eur (84 tisíc korun) na úhradu výloh. Rozsudek je nepravomocný, odvolání je možné podat do tří měsíců.
Kinský, který zemřel v dubnu 2009 ve věku 72 let, podal u různých českých soudů přinejmenším 157 žalob na majetek v údajné hodnotě 40 miliard korun. Kinského rodiče o něj přišli po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů, protože údajně kolaborovali s nacisty. Kinského právníci tvrdí, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, protože je nevlastnil Kinského otec, ale v té době nezletilý František Oldřich, jenž nekolaboroval a měl českou národnost.
Štrasburský soud se nevyslovil k oprávněnosti Kinského nároků, ale kritizoval české úřady, které podle něj svým postupem a svými výroky mohly průběh soudních jednání ovlivnit. Soud konkrétně uvádí rozhovor Pavla Dostála z července 2003, v němž tehdejší ministr kultury vyjádřil nesouhlas s výsledkem jednoho ze soudních líčení v Kinského kauze. Další vysoce postavený (soudem nejmenovaný) politik údajně Kinského přiřadil k nacistům.
"I když soud nemá důvod spekulovat o tom, zda takové intervence ovlivnily průběh přelíčení, došlo k nim nicméně ještě před rozhodnutím soudu první instance. Po roce 2003 nebyla žádná právní akce Kinského úspěšná. Obavy Kinského o nezávislost a nestrannost soudu nebyly neodůvodněné," konstatoval štrasburský tribunál.
Evropský soud uvedl, že české ministerstvo spravedlnosti o Kinského kauzách pravidelně dostávalo informace z okresních soudů. "Nelze přehlédnout fakt, že ministerstvo bylo oprávněno soudce disciplinárně postihovat... I když dostávalo jen všeobecné informace a nemělo zprávy o žádných prohřešcích, byla ve hře nestrannost. Takové aktivity nepochybně varovaly soudce, že jejich kroky jsou vystaveny pečlivému dohledu," praví se ve verdiktu.
Soud pro lidská práva rovněž kritizoval způsob, jakým byl Kinský během uplatňování svých restitučních nároků trestně stíhán. Česká policie v roce 2004 zahájila stíhání Kinského kvůli podezření, že se dopustil podvodu. Stíhání bylo podle štrasburského soudu "zjevně urážlivé".
"Jakýkoli pokus trestně postihovat uplatňování práv v civilních sporech, zejména v případech s účastí státu, je v rozporu s právem na spravedlivý proces," zdůrazňuje se ve čtvrtečním verdiktu.
Evropský soud pro lidská práva, který posuzuje stížnosti občanů na konkrétní stát, nemůže zvrátit rozhodnutí justice v dané zemi; soud může pouze konstatovat, že stát porušil při posuzování konkrétní kauzy určitá lidská práva a může danému státu nařídit zaplacení odškodného a soudních výloh.
| Základní údaje o restitučních kauzách Františka Oldřicha Kinského |
| - Potomek jednoho z nejznámějších českých šlechtických rodů František Oldřich Kinský usiloval o navrácení rodového majetku v odhadované hodnotě až 40 miliard korun. Český a argentinský občan, který zemřel v dubnu 2009 ve věku 72 let, podal u soudů přes 150 žalob, ale uspěl jen výjimečně. Zlomovým byl pro jeho kauzy verdikt Ústavního soudu z listopadu 2005, podle něhož není možné domáhat se majetku zabaveného před rokem 1948 jinak než podle restitučních zákonů. - Kinský neúspěšně žádal vrácení zejména polností a lesů, ale chtěl zpět i budovy včetně paláce Kinských na pražském Staroměstském náměstí, kde sídlí Národní galerie. O majetek rodina přišla po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů, protože podle dobových dokumentů spolupracovala s nacisty. Kinského advokát však tvrdil, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, protože je nevlastnil Kinského otec, který zemřel už v prosinci 1938, ale František Oldřich, který byl v té době nezletilý. - Před stěžejním rozhodnutím Ústavního soudu z podzimu 2005, který určil, že o navrácení majetku nelze žádat na základě žalob na určení vlastnictví (v Kinského kauzách to soud zopakoval mimo jiné v lednu 2006), zvítězil Kinský jen v pěti přích. Soudy mu přiřkly jen nepatrnou část majetku, o který žádal, konkrétně pozemky, les a park u Chocně na Ústeckoorlicku a náhrobní kapli ve Veltrusech na Mělnicku. Ve všech případech se jejich tehdejší vlastníci, většinou menší obce, vzdali práva na odvolání. - Nejvíce Kinského žalob se přitom týkalo nemovitostí na Chrudimsku, Děčínsku, v okolí Kladna a Rakovníku. Nároky Kinský vznesl i na objekty a pozemky na Litoměřicku, Českolipsku a Svitavsku. - Kinský se o navrácení rodového majetku začal zajímat poměrně pozdě, v době, kdy se chýlil ke konci termín pro uplatnění restitučních nároků. Podle restitučních zákonů nicméně nepostupoval. V roce 2001 mu matrika v Praze 1 vydala osvědčení o státním občanství ČR, ministerstvo vnitra však v únoru 2004 rozhodlo, že osvědčení je neplatné, neboť je měl vydat Krajský úřad Ústeckého kraje. Městský soud v Praze ale v lednu 2007 rozhodnutí ministerstva vnitra zrušil, a Kinský tak zůstal českým občanem. |
