Už to bude rok, co se šedesátiletý strojvůdce pendolina Jan Černý musel v jediném okamžiku rozmyslet, jestli zatáhne za záchrannou brzdu kvůli kamionu na přejezdu u Studénky na Novojičínsku. Rozjetý vlak se mu podařilo zastavit během několika sekund, ale rozhodnutí ho stálo vlastní nohy. Jak je na tom dnes?
Strojvůdce Jan Černý poskytl rozhovor Českému rozhlasu. Líčí v něm, že skončil na vozíku, deset měsíců strávil v nemocnicích a prodělal 20 operací. Dnes už se věnuje rehabilitacím. Chodí cvičit do fitness centra především ruce, které v momentálním stavu velmi potřebuje.
"Stroje jsou tady uzpůsobeny pro vozíčkáře. Fitness centrum navštěvuji třikrát týdně. Paradoxně když jsem byl zdravý, přiznávám, že jsem byl ve fitness centru asi jen dvakrát," říká Černý.
Druhou protézu má teprve 14 dní, ale jestli bude schopen chodit, je zatím ve hvězdách. Přesto se šedesátiletý muž nevzdává a věří, že se mu při vytrvalém tréninku brzy podaří alespoň pár kroků.
"Pan Jan je hodně snaživý, má chuť do rehabilitace. Pokroky jsou vidět, i když jsou malé. Snažíme se o stoj o protézách," chválí ho jeho fyzioterapeut.
"Nějakou tu minutu už můžu stát. Ale abych stál úplně bez držení, to nedám dlouho. Je to však velmi příjemný pocit. I pro to tělo je to asi dobré," popisuje Černý své snažení.
Osudová srážka mu do života vnesla víc než jen bolest. "Teď se věnuji sám sobě," říká.
