Studentce Kláře Burešové se nepodařilo zpochybnit letošní sčítání lidu. Ústavní soud po několikaměsíčním zkoumání stručným usnesením odmítl její stížnost a návrhy směřující proti zákonu o letošním sčítání.
Ústavní soud dospěl k závěru, že stížnost podala neoprávněná osoba. Rozhodnutí padlo 1. srpna bez veřejného jednání, stojí v databázi soudu. K ústavnosti samotného sčítání se soudci nevyjádřili.
| České sčítání |
| Sčítání začalo o půlnoci z 25. na 26. března 2011. Údaje z této chvíle se také zapisovaly do formulářů. Oficiálně skončilo 15. dubna. Statistikům se do května sešlo 16,8 milionu vyplněných formulářů osob, bytů a domů. Přípravu sčítání a roznášení formulářů provázely potíže. Mnozí lidé si stěžovali na to, že k nim sčítací komisaři České pošty vůbec nedorazili nebo nepřišli v ohlášenou dobu. Na poštách se tvořily fronty. Statistikové nyní výsledky sčítání zpracovávají. |
Burešová podala svou stížnost v březnu, ještě před takzvaným rozhodným okamžikem, jímž sčítání oficiálně začalo. Žádala v ní, aby soud nařídil Českému statistickému úřadu (ČSÚ) pozastavení všech přípravných prací před sčítáním. Ústavní soudci měli podle studentky také určit, že nemusí splnit povinnosti spojené se sčítáním. Podle další části návrhu by ČSÚ nemohl nakládat se získanými daty a musel by je bezodkladně a bezpečně zničit.
Zákon o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 je podle Burešové jednoúčelovou normou, která narušuje princip dělby moci. Navíc prý jde o neústavní, nesmyslný a drahý krok. Sčítání údajně zasahuje do práv lidí a je zbytečné.
"Ústavní stížnost jsem podala z toho důvodu, že to zasahuje neúměrně do mých práv. Domnívám se, že zákon o sčítání lidu je protiústavní," řekla Burešová v březnu televizi Nova.
Ústavní soudci dospěli k závěru, že si Burešová sice oficiálně stěžuje na takzvaný jiný zásah orgánu veřejné moci, ale v podstatě přímo napadá zákon o sčítání. Takový postup však zákon o Ústavním soudu nedovoluje.
"Je vyloučeno, aby fyzická nebo právnická osoba napadla přímo pouze právní předpis s hypotetickým tvrzením o porušení základních práv svých, respektive i jiných občanů, aplikací napadeného předpisu," stojí v usnesení senátu se zpravodajkou Vlastou Formánkovou.
Podle ústavních soudců navíc Burešová ani po rozhodném okamžiku nespecifikovala a nedoplnila, k jakým zásahům do jejích základních práv a svobod skutečně při sčítání došlo. Argumentace stěžovatelky je tak podána ve zcela obecné rovině, konstatoval Ústavní soud. Usnesení lze dohledat v databázi pod spisovou značkou IV.ÚS 798/11.
