Švejnar spěchá na euro

Termín zavedení eura začíná nečekaně ovlivňovat prezidentské volby. Podle ekonoma Jana Švejnara by Česko nemělo vstup do eurozóny přespříliš odkládat. Uvažovaný kandidát na prezidenta, kterého podporují sociální demokraté, tvrdí, že eurem by se mohlo v Česku platit už za dva tři roky.

„Bylo by to žádoucí," tvrdí Švejnar. Na sněmu odborářů v Praze se v úterý pustil do stručného rozboru, že domácí ekonomika je na vstup do eurozóny de facto připravená, stačilo by prý vyřešit problémy s deficitem veřejných financí. „Jde čistě o politické rozhodnutí," říká o termínu nástupu eura. Trochu opatrněji se na to dívají ti, co ho mají na Hrad vyslat. Nicméně i opoziční sociální demokraté tvrdí, že se to do roku 2012 stihne.

Poměrně ostře vystupuje proti premiér Mirek Topolánek. V neděli dal šéf vládního kabinetu najevo, že není kam spěchat: rok 2012 jako termín přijetí eura není reálný.

"Jsme přesvědčeni o tom, že pokud by vláda jednala, jak má, tak je možné zvládnout vstup Česka do systému euro v roce 2012," kontruje pro změnu exministr financí Sobotka. Má to ale háček. Česko musí nejpozději v roce 2009 vstoupit do měnového mechanismu ERM II a setrvat v něm minimálně dva roky. Po tu dobu se musí kurz koruny pohybovat ve stanoveném rozmezí vůči společné evropské měně, pak je možné euro přijmout.

Na datum přijetí eura nejsou v Česku jednoznačné názory. Podnikatelé většinou vidí výhody, naopak ekonomové se obávají zpomalení ekonomiky. Podle premiéra Topolánka chybí Česku před eurem ještě dvě podstatné věci: důchodová a zdravotní reforma. Ostatně Topolánek nedávno na konferenci o zavedení eura prohlásil: "Odpovědný politik nemůže stanovit pevný termín pro přijetí eura. Proto bych navrhoval rok 2020, kdy půjdu do důchodu a nebudu mít už žádnou politickou odpovědnost."

Odbory jsou důležité

Švejnar odborářům nevyprávěl jen o euru, politické body zkusil získávat i jinde. „Tripartita je důležitou institucí," tvrdil Švejnar, který rovněž předsedá dozorčí radě ČSOB.

V odpovědích na dotazy dal Švejnar třeba najevo, že vládou nachystaná reforma veřejných financí se mu zrovna dvakrát nelíbí a že by si dobře rozmyslel, jestli by ji jako prezident podepsal. Podobně nejednoznačně se vyjadřoval o privatizaci ČEZ.

Náklonost odborářů může být důležitá. „Na našich sněmech se až tolik netleská. Myslím, že odpovědi kladně rezonovaly," říkal například předseda Českomoravské komory odborových svazů Milan Štěch, který je zároveň senátorem za sociální demokracii.

Foto: ČTK