"Kulový blesk"
Světový unikát: přesun více než sto tisíc zvířat kvůli Temelínu

V populární komedii Kulový blesk dotáhne advokát Radosta do úspěšného konce největší stěhovací akcí v dějinách. Teď ho trumfla společnost ČEZ, a nikoli ve filmu: z místa plánované stavby nových jaderných bloků v Temelíně přestěhovala více než 100 tisíc živočichů, což nejspíše nemá obdoby ani ve světě.

Když se v polovině osmdesátých let minulého století začalo s výstavbou Temelína, muselo se jen kvůli jaderné elektrárně zbourat pět jihočeských vesnic a přestěhovat stovky obyvatel. Teď se podobná akce zopakovala, byť se netýkala lidí, ale chráněných živočichů. Z místa, kde by se mohly vybudovat další temelínské reaktory, nechala společnost ČEZ přemístit celkem 114 518 obojživelníků a plazů chráněných zákonem. Přesídlování čolků, žab či hadů trvalo tři roky.

"Rozsah tohoto projektu nemá obdoby u nás ani ve světě," řekl TÝDNU Jiří Francek, jednatel společnosti NaturaServis, jež se na podobné akce specializuje, a proto si ji ČEZ najal. Potvrzuje se, že akce byla úspěšná, živočichům nové prostředí vyhovuje, rozmnožují se. "Jsme nadšeni," dodal Francek, který se rovněž zúčastnil odchytu v terénu.

Mokřady, tůně, zídky

Temelínský "Kulový blesk" začal v roce 2006 průzkumem v terénu, aby například byly zjištěny všechny přítomné druhy. Následovalo vytipování nových míst pro přestěhování.

"Odborníci na životní prostředí a chráněné živočichy prozkoumali devadesát šest různých lokalit," sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Nakonec se vybudovalo 44 náhradních domovů, například 33 mokřadů s tůněmi pro obojživelníky nebo sedm zídek pro plazy. Důležitým kritériem bylo to, aby se nové lokality nacházely co nejblíže původnímu místu a kvůli genetice se nemíchaly různé populace. Odchyt a přesun trval od roku 2015 do roku 2017. Vše se odehrálo pod dozorem odboru životního prostředí Krajského úřadu v Českých Budějovicích.

Nejpočetnějším přesídleným druhem byl čolek obecný, který tvořil 66 procent všech živočichů. Následoval čolek velký s 16 procenty. Odborníci pochytali a přestěhovali rovněž rosničky, ropuchy, ještěrky nebo užovky. "Spolu s plazy a obojživelníky jsme přenášeli i další živočichy, například měkkýše, mravence, lovčíky, vodomily, larvy vážek a rovněž různé rostliny," doplnil Francek z NaturaServisu.

Stěhování přispělo také k vyvinutí jedinečného postupu na zjištění a léčení chytridiomykózy - nebezpečného plísňového onemocnění obojživelníků, které ročně zabije miliony živočichů na celém světě. Analýza tuto chorobu prokázala u 18 procent obojživelníků. "Nemocní jedinci byli léčeni v naší herpetologické stanici v Hradci Králové," dodal Francek. Připomněl, že projekt potrvá ještě několik let, během nichž se bude sledovat, jak se živočichům daří, případně se bude jejich náhradní bydliště upravovat. "Zrovna včera tam naši lidé vyrazili," řekl Francek minulý týden. Kolik projekt stojí, ČEZ nesdělil, podle odhadů TÝDNE to jsou nejspíše miliony korun.

Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR je stěhování vzácných druhů - jako metoda jejich ochrany - výjimečné. "Jednoznačně podporujeme ochranu v místě jejich výskytu. Vytváření náhradního biotopu a přesun celých populací je až ta poslední možnost," sdělila TÝDNU mluvčí agentury Karolína Šůlová. Uznala ovšem, že temelínské stěhování více než 100 tisíc obojživelníků a plazů bylo velmi dobře připraveno a prováděla ho zkušená firma. "Jen tak to mělo šanci na úspěch," zdůraznila.