Tabákový byznysmen ve státních službách

Pro vládu pracuje dva měsíce. Lobbuje u veřejnosti za zřízení americké radarové základny v Brdech. Angažmá v British American Tobacco, druhé největší tabákové společnosti na světě, však Tomáš Klvaňa neopustil.

Ve zdejší pobočce British American Tobacco (BAT), dvojce na světovém i českém kuřáckém trhu, zastává Klvaňa funkci jednatele firmy. Z tak vysoké pozice přesedlal do státních služeb z čistého idealismu. „Práce pro vládu finančně lepší není,“ připouští Klvaňa. „Ale já jsem přesvědčen, že základna je nesmírně důležitá pro zahraniční politiku. Za poslední roky je to ta nejvýznamnější věc,“ vysvětluje svůj zápal.

Zájmy firmy nehájím, brání se Klvaňa

Skutečnost, že pro vládu pracuje člověk úzce spojený s významnou tabákovou firmou, je přinejmenším neobvyklá. Klvaňa má kancelář přímo ve Strakově akademii, zdálo by se, že to je ideální místo, jak se dostat k zajímavým informacím a kontaktům. „Odříznul jsem se od zastupování zájmů firmy,“ hájí se Klvaňa. „A žádné nové kontakty nezískám, všechny už mám,“ říká.

Myšlenka, že by jich pak dokázal využít například při projednávání zákona o omezení tabákové reklamy, je podle něj úsměvná. A k vládní agendě se podle svých slov také nedostane. Vypadá to tedy, že práce pro stát nemá Klvaňovi co nabídnout - kromě osobního uspokojení, že dělá dobrou věc. Snad proto si ponechává otevřená zadní vrátka, aby se mohl vrátit k tabákovému kouři. „Nabídka od vlády je časově omezená, proto jsem nechtěl zcela rušit ostatní závazky,“ vysvětluje Klvaňa. Kromě BAT má na mysli New York University v Praze, kde přednáší.

Ředitele tiskového odboru vlády Martina Schmarcze nechává Klvaňovo působení v BAT klidným. "Pokud je mi známo, tak tuto činnost nějakým způsobem stornoval," říká. Úvahy o možném střetu zájmů, nebo přinejmenším výhodném spojení, odmítá. "Zájmy tabákové firmy a bezpečnostní zájmy vlády se nekříží. To přece spolu nesouvisí," brání Schmarcz postup svého nadřízeného premiéra Topolánka. "Kdybychom ho najali do komise pro potírání tabáku, tak jsou výhrady opodstatněné," dodává.

Pokud půjde vše tak, jak si vláda nalinkovala, bude začátkem příštího roku o americkém radaru rozhodnuto. Pak by Klvaňova práce skončila. Ačkoli z větší části spočívá v mediální kampani, patří také k členům vyjednávacího týmu, který s Američany dohodne detailní podmínky, za jakých se radar do Brd přestěhuje. Například rozhovor s Karen Hughesovou, náměstkyní ministryně zahraničí Condoleezy Riceové, už nedostane každý.

Podle sociálnědemokratického poslance Jana Hamáčka dělá Klvaňa práci, kterou by měli dělat politici. „Supluje roli, kterou by měl zastávat premiér, ministr zahraničí nebo ministryně obrany,“ říká člen zahraničního výboru sněmovny. Postup premiéra Mirka Topolánka, který Klvaňu bez výběrového řízení najal, je ale zřejmý. V Česku momentálně asi není méně populárního tématu než radar v Brdech. Riziko si uvědomuje i Klvaňa. „Jsem s tím spojen jménem i tváří,“ říká.

Občas se ve firmě mihne

Největší část Klvaňovy práce leží v komunikaci, logicky tedy vyplývá, že by se na ní měl podílet i tiskový odbor vlády. Ten má včetně ředitele Martina Schmarcze devět lidí, ale do radaru nemluví. „Úzce spolupracujeme,“ tvrdí Klvaňa, který má k ruce tajemnici, asistentku a několik stážistů. "Pro nás by to bylo obtížné a pan premiér se rozhodl takto," vysvětluje Schmarcz příchod externího konzultanta.

Česká pobočka BAT má tři jednatele, mluvit za firmu může každý zvlášť, ale obchodní smlouvy musí podepsat vždy dva. Klvaňa se v kancelářích podle recepční občas mihne, další jednatel Jan Hovorka je nyní ve Slovinsku, ve firmě momentálně tedy zůstal jen třetí z nich, Jorge Flores. Ten je zároveň generálním ředitelem a často se pohybuje mimo Prahu.

Foto: Petra Mášová