Sněmovní kontrola nově zahrne všechny tajné služby, tedy i civilní rozvědku. Na činnost zpravodajců bude navíc dohlížet taky pětičlenný nezávislý orgán. Předpokládá to vládní novela zákona o zpravodajských službách, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman, informoval Hrad. Účinná bude od ledna příštího roku.
Sněmovní komise nyní kontrolují činnost Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, což je jednotná armádní zpravodajská služba, jež se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou práci. Nově budou poslanci dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace, což je civilní rozvědka.
Vedle toho vznikne orgán nezávislé kontroly, který by měl být složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných osob. Kontrolovat bude všechny zpravodajské služby, navíc i takzvané živé věci, byť s omezeními. Služby by nemusely předávat například údaje, které by mohly jejich akce zmařit.
Členy nezávislého orgánu se budou moci stát výhradně čeští občané, kteří dosáhli 40 let věku a mají vedle vysokoškolského právnického vzdělání taky prověrku na stupeň přísně tajné. Zákon ale vylučuje prezidenta, členy vlády, jejich náměstky, zákonodárce, soudce, krajské nebo obecní zastupitele a také lidi, kteří byli v posledních třech letech příslušníky nebo zaměstnanci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil. Členy bude vybírat Poslanecká sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let.
Sporným bodem novely se stal mezi zákonodárci rozsah působnosti Vojenského zpravodajství. Sněmovna mu navrhla odebrat bezpečnost, mělo se starat jen o obranu. Senátoři se ale proti omezení postavili zejména s argumentem, že obranu a bezpečnost není možné oddělovat. Dolní komora nakonec jejich názor v opětovném projednání vrácené normy podpořila a bezpečnost v působnosti armádní tajné služby zůstala.
