V listopadu přepadla vězeňskou eskortu a s pistolí v ruce donutila strážné, aby pustili jejího manžela. Za trestný čin osvobození vězně však Dagmar Tauchenová do vězení nepůjde. Oproti tomu Vojtěch Janeček, který v roce 2008 pomohl z vězení svému komplicovi, dostal loni pět a půl roku. Za různou výši trestů může nový trestní zákoník a nejspíš i fakt, že Tauchenová jednala z lásky.
Trestní zákoník, který platil do konce loňského roku, trestný čin "osvobození vězně" neznal. Člověk, který se deliktu dopustil, byl souzen ze tří trestných činů - vydírání, maření výkonu úředního rozhodnutí a útoku na veřejného činitele. Za ně hrozilo až osm let ve vězení.
Od prvního ledna, kdy vstoupila v platnost novela trestního zákona, je ale všechno jinak. Ze zločinu se stal pouhý přečin. Podle Kolji Kubíčka, obhájce Tauchenové, je mírnější klasifikace na místě. "Svoboda je ten největší dar, jaký člověk má, a touha po ní tudíž není nic zavrženíhodného," myslí si právník a podotýká, že v několika evropských zemích dokonce trest za útěk z vězení vůbec neexistuje. "Je to chápáno jako realizace přirozené touhy člověka po svobodě."
PSALI JSME: Za přepadení eskorty Tauchenová do vězení nepůjde
Různou výši trestů určují podle Kubíčka i motivy činu. Jinak soud potrestá člověka, který vězni pomohl za peníze, spolupachatele, který s vězněm plánoval spáchat další trestný čin, nebo ženu, která jednala z lásky. Jako Tauchenová.
S tím souhlasí i advokát Tomáš Sokol. "Možná, že někdo vzal ohled na to, že šlo o ženskou, která měla někoho ráda a takhle zblbla," spekuluje o mírném podmínečném trestu pro Tauchenovou. "Kolik je trestných činů páchaných z lásky? Málo. Zato z lásky k penězům prakticky všechny," dodává obhájce Radovana Krejčíře či Bohumila Kulínského.
ČTĚTE TAKÉ: Žena v Plzni přepadla eskortu, nebezpečný vězeň uprchl
Zároveň připomíná, že výši trestu určuje i to, jestli souzený už má předchozí delikt. A to Janeček měl - za nehodu, při které zemřel člověk, dostal podmínku. Navíc kromě zmíněných tří paragrafů byl souzen i za loupež, kde se výše trestu pohybuje od dvou do deseti let. "Takže nešlo o stejný, ale dva různé trestné činy," odmítá Kubíček srovnání případu Janečka a své klientky.
Přesto se nabízí otázka, jestli by Janeček s poukazem na novelizovaný trestní zákoník mohl podat žádost o přezkoumání soudního rozhodnutí. Kubíček tuto možnost nevylučuje v případě, že soudní rozhodnutí ještě nenabylo právní moci. "V tom případě by soud mohl trestný čin i překvalifikovat. Vždy se to posuzuje podle toho zákona, který je pro obžalovaného příznivější," podotýká právník.
Soudce Milan Tomeš, který Janečkovi udělil trest ve výši pět a půl let, to ale zpochybňuje. Podle něj nemá novela na Janečkovu situaci "žádný vliv". Stejného názoru je i Sokol: "O tom se vedly nejrůznější diskuse, ale zákon nic takového nepřipouští. Může ale žádat o podmíněné propuštění a jako jeden z argumentů uvést, že dnes mohou ty trest být mírnější," vysvětluje, jak by Janeček mohl dosáhnout zkrácení svého pětapůlletého trestu.
Foto: Robert Zlatohlávek, ČTK
