O situaci na Ukrajině se počátkem března zajímalo 64 procent Čechů, v únoru to přitom byly dvě pětiny. Zjistil to průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění, podle kterého tak jde zřejmě o vůbec nejsledovanější zahraničně-politickou krizi za uplynulých deset let. Aktivní zapojení Česka do dění na Ukrajině ale podporuje jen 14 procent občanů. Nejvyšší podporu pro zapojení se do situace má OSN a Evropská unie.
Do dotazníků pravidelného omnibusového šetření byly zařazeny otázky týkající se názorů na ukrajinské protivládní protesty. Zabývaly se zájmem o dění na Ukrajině, názory na dosavadní působení jednotlivých stran konfliktu i názory na aktivní zapojení různých mezinárodních prostředníků do řešení současné situace na Ukrajině. Sběr dat probíhal v období 3.-10.3. 2014 mezi tisícovkou lidí starších 15 let.
Události na Ukrajině vnímá jako důležité pro českou společnost 73 % obyvatel. Osobně důležité jsou pak pro polovinu dotázaných. Jako důležitější jej vnímají zejména ti, kteří se o dění na Ukrajině zajímají a také ti, kteří mají známé mezi Ukrajinci žijícími v ČR. Toto téma je vnímáno jako výrazně důležitější než volby do Evropského parlamentu, ty jako důležité pro českou společnost hodnotí 54 % obyvatel a osobně důležité je pro čtvrtinu populace.
Přestože se o situaci na Ukrajině hodně Čechů zajímá a hodnotí ji jako důležitou pro českou společnost, je dění značně nepřehledné a jen menší část má vytvořený jasný názor na to, co se vlastně na Ukrajině v současné době děje, 44 % dotázaných má utvořeno názor. Více než polovina ale neví, jaký postoj zaujmout.
Postoj české veřejnosti k tomu, zda by se měly situací na Ukrajině zabývat OSN, EU, ČR, Rusko nebo USA, je roztříštěný. V tomto kontextu je nejvíce vyhraněný postoj k zapojení České republiky. To podporuje jen 14 % populace starší 15 let, naopak proti je 76 %. Nejvyšší podporu pro zapojení se do situace má OSN (55 %), v únoru zapojení OSN podporovalo pouze 40 % veřejnosti. Podobný je i názor na zapojení se v případě Evropské unie (47 % pro zapojení vs. 40 % proti). Rusko by se pak mělo aktivně do dění zapojit podle 28 % občanů (58 % pak se zapojením nesouhlasí), zapojení USA podpořilo 17 % respondentů (70 %je proti).
Větší zájem o zahraničněpolitická témata mají stabilně muži, což platí i v tomto případě. Zájem roste s úrovní dosaženého vzdělání (zájem o dění deklarují výrazně častěji absolventi vysokých škol - 83 %). Z hlediska levo-pravého sebezařazení mají největší zájem o problém pravicově orientovaní občané (75 %), o něco méně pak levicoví (64 %) a ti, kteří se označili jako středoví (61 %). Z hlediska věkového srovnání nižší zájem o problematiku vykazují mladší lidé ve věku do 29 let.
