Prarodiče jsou ze zákona povinni se o své vnuky postarat. A proto pokud svá vnoučata vychovávají, nemají za to dostávat speciální odměnu, tvrdí ministerstvo práce a sociálních věcí v novele zákona, kterou právě projednávají poslanci. Zároveň však navrhuje odměnu pro ostatní pěstouni několikanásobně zvýšit. Babičky a dědečkové jsou zděšení. Z důchodů dítě nevychováme, natož zabezpečíme, upozorňují.
Dvaašedesátiletá paní Zdena z Prahy je už tři roky v důchodu. Na pletení, křížovky či vysedávání s kamarádkami po cukrárnách však nemá kdy. Se svým mužem vychovává dvouapůlletou vnučku. U její matky, Zdenčiny dcery, propukla psychická nemoc a podle odborníků nebude nikdy schopna se o dcerku postarat. Její otec je neznámý. "Už na to nemám sílu. Zdraví už mi taky zrovna neslouží. Ale holka potřebuje rodinu," vysvětluje Zdena, proč se doslova na stará kolena vnučky ujala. Jinak by musela do kojeneckého ústavu.
Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, kterou teď mají na stole poslanci, chce tento typ řešení, tedy aby dítě mohlo zůstat ve vlastní rodině, popřípadě dostat náhradní, a nemuselo do ústavu, podpořit. Paradoxně však zároveň navrhuje sebrat pěstounům-prarodičům jednu z dávek, tzv. odměnu pro pěstouna, která za jedno dítě činí 3410 korun. Ostatním pěstounům včetně tet, strýců či sourozenců odměnu několinanásobně zvýší, v případě jednoho zdravého dítěte na osm tisíc měsíčně.
Prarodiče se postarat musejí. Ze zákona
"Je to nestoudnost. Důchodci v Praze nemají ani na nájem, nemají z čeho zajistit sebe, natož vnouče. A to ani nemluvím o tom ho nějak zabezpečit do budoucna," rozčiluje se Zdena. "A místo toho, aby nás stát podpořil, když se staráme o děti, místo toho, aby šly někam do děcáku, tak nám ještě hází klacky pod nohy," dodává.
Ministerstvo práce vysvětluje krok tím, že prarodiče na rozdíl od ostatních příbuzných (samozřejmě s výjimkou rodičů) mají vůči vnoučatům ze zákona vyživovací povinnost, tedy jsou povinni se o ně postarat. "Není to žádná novinka, takhle to bylo nastaveno až do roku 1995," obhajuje navrhované opatření Miloslav Macela, ředitel odboru rodiny a dávkových systémů na MPSV. A zdůrazňuje, že o tom, jestli prarodičům odměna pro pěstouna zůstane, rozhodne jejich sociální situace, kterou budou prověřovat sociální pracovnice podle předem daných pravidel.
"V některých případech bude tedy možné dávky přiznat a to například prarodičům důchodcům, sociálně slabým nebo v případě postiženého dítěte," dodává. A přiznaná dávka bude odpovídat nové, vyšší částce. "Navíc dávka na potřeby dítěte prarodičům zůstane," ubezpečuje Macela. Ta činí např. pro šestileté dítě čtyři tisíce korun.
Zdena a s ní o ostatní prarodiče pěstouni však odmítají, aby měli na dávku nárok jen v případě, že se propadnou na sociální dno. "Naše vnučka je v podstatě sirotek: matka se o ni nikdy starat nebude a otec je neznámý. Ale ona nemá nárok na sirotčí důchod, stát jí nespoří jako dětem v dětských domovech. A já si musím platit paní, která s ní chodí plavat, protože kvůli nohám nemůžu," stýská si Zdena.
Podle Macely je navrhovaná změna výsledkem kompromisu. Vedle hlasů volajících po zachování pěstounské odměny i pro prarodiče totiž zaznívaly i ty prosazující úplné zrušení dávky pro ně. V některých rodinách si totiž babičky berou vnoučata do péče jen kvůli přilepšení do rodinného rozpočtu. "To ale není důvod ke zrušení dávky," poukazují dotčené babičky a dědečkové. Někteří poslanci přece také zneužívají poslanecké náhrady, a nezrušili si je, zlobí se.
Strýci ano, dědečkovi nic
"Je to zvrácenost. Kdybych nebyl děda, ale strejda, a tedy ještě v produktivním věku, dostanu osm tisíc. A jako důchodce nedostanu nic," rozčiluje se Jiří (60) z Kamenice. Kvůli rozsáhlému nádoru, kvůli kterému mu odoperovali kus žaludku, sleziny a střeva, je dva roky v invalidním důchodu. A do toho se už deset let stará o vnučku, kterou fetující matka odložila do kojeneckého ústavu. "Sice chtějí, aby děti zůstávaly v rodinách, ale takhle hrozí, že si je prarodiče brát nebudou, protože na to prostě nebudou mít," obává se Jiří.
Podle Macely je ale rozlišení mezi pěstouny s vyživovací povinností a ostatními na místě. "Těm ostatním pěstounům platí stát za to, že si berou do péče cizí dítě, zatímco tady to je na pomezí," brání odejmutí dávky prarodičům. Jiří i Zdena se ale domnívají, že se nové opatření stejně bude obcházet a místo prarodičů se oficiálním pěstounem stane jiný příbuzný, který na odměnu dosáhne. Oba dva teď obesílají se svými připomínkami k novele poslance a doufají, že zákonodárci opatření z novely vyjmou.
A poslanci slibují, že o tom budou jednat. "Děti mají stejné potřeby, ať se o ně stará babička nebo cizí pěstoun, a měly by tedy mít i stejná práva. Pěstouni prarodiče jsou na tom navíc hůř než pěstouni v produktivním věku," říká poslankyně Dana Váhalová (ČSSD). Pro úpravu novely je i její zpravodaj Jan Čechlovský (ODS). "Určitě to je lepší, než aby děti byly v ústavech. A je pravda, že prarodiče důchodci jsou příjmově slabá skupina. Proto bychom jim měli vytvořit podmínky a rozhodně jsem pro jim nějaké prostředky dát."
Prarodiče představují přes polovinu všech pěstounů (téměř 4300). Zrušením odměny pro ně prý státní kasa ušetří 391 milionů korun. Ve hře je ještě jedno, měkčí řešení - prarodičům odměnu ponechat, ale jen ve stávající výši, což by přišlo na 291 milionů korun. "V rámci koalice jsme spíše pro to první řešení," řekla už dříve pro časopis TÝDEN Helena Langšádlová, poslankyně za TOP 09, která se na novele podílela. Novela má vejít v platnost v červenci tohoto roku.
