Dostat do televize krátké thrillery o exekutorech, snížit jim odměny za vymáhání dluhu, zrušit rozhodčí doložku, podmínit půjčování peněz licencí. To jsou některá z opatření, která by podle členů nové meziresortní skupiny mohla pomoci proti zadlužování společnosti a ulevit státním výdajům na sociální dávky.
V roce 2010 bylo nařízeno 700 tisíc exekucí, na odměnách pro advokáty a exekutory bylo vymáháno 15 miliard korun, tvrdí organizace Člověk v tísni.
Snížit zadluženost české společnosti a ruku v ruce s tím zvýšit finanční a dluhovou gramotnost plánuje nová meziresortní skupina o zhruba deseti členech z řad nezávislých odborníků a zástupců dotčených ministerstev. Sejít se má do konce měsíce.
"Cílem našeho snažení bude, aby stát vydával méně peněz na sanování finanční negramotnosti, která často k zadlužení vede, aby zbyly prostředky na sociálně potřebné, kteří se do sociální sítě nedostali kvůli finanční negramotnosti," vysvětluje cíl skupiny její iniciátorka, poslankyně TOP 09 a předsedkyně podvýboru pro sociálně pojistné systémy Dagmar Pecková.
Podle ní by situaci pomohla například změna živnostenského zákona, která by zavedla povinnost pro lidi poskytující půjčky mít na provozování živnosti licenci. "V případě nekalých praktik by byla koncese odebrána. Dnes ale může půjčovat kdokoli s maturitou," poukazuje na jednu z děr v zákoně Pecková. Zákonodárci by měli upravit i zákon o spotřebitelských úvěrech tak, aby dlužiteli poskytoval více ochrany, zrušit rozhodčí doložky a usměrnit odměny pro advokáty a exekutory, míní poslankyně.
Poslední bod je tím nejdůležitějším, protože by dlužníkům ulevil okamžitě, a ne až v řádu několika let, domnívá se další člen skupiny Daniel Hůlle z Člověka v tísni, který se problémem zadluženosti a finanční gramotnosti dlouhodobě zabývá. "v Polsku, Německu, Rakousku i na Slovensku jsou náklady na vymáhání dluhů radikálně nižší, a zároveň vymahatelnost je výrazně lepší, což značí, že něco je u nás špatně," poukazuje.
"Těch 15 miliard korun na odměny je neuvěřitelně vysoké číslo, které populaci zatěžuje a dnes vede k sociálnímu propadu mnohem víc než lichva," upozorňuje Hůlle a dává číslo do kontrastu se státními výdaji na dávky v hmotné nouzi - ty činí ročně kolem tří miliard korun.
Varuje ale před přeceňováním dopadu vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti, což je další oblast, na kterou se chce meziresortní skupina zaměřit. Aktuální a stále eskalující problém zadluženosti totiž ovlivní až v řádu desítek let. Současná koncepce je navíc podle něj mylná. "Většina lidí si neumí půjčovat, protože dnes se finanční gramotnost zaměřuje především na výhodnost. Primární by ale měla být rizikovost," tvrdí. Lidé by se tedy měli mnohem více než o výši úroku zajímat o to, jaké jsou sankce a další rizika v momentě, kdy jim klesnou příjmy a nebudou moci dluh splácet.
Garantem oblasti vzdělávání by v rámci skupiny měl působit známý pop-ekonom Tomáš Sedláček, který připravuje učebnici finanční gramotnosti pro střední školy. Podle Peckové by největší dopad měly krátké thrillery o tom, kam až může zadlužování vést, uváděné v televizi v hlavním vysílacím čase. "Zároveň by stejně jako u cigaret měla být součástí lákání úvěrových společností varování před případnými následky. Říkám tomu zkřížené hnáty exekutora," přichází s novým nápadem Pecková.
Opoziční senátor a bývalý ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) je ale přesvědčený o tom, že nejúčinnější zbraní proti zadlužování českých domácností vedle vzdělávání by bylo omezení možnosti exekuovat sociální dávky a důchody.
"Kdyby stát snížil přístup exekutorů k těmto jistým a příliš snadno dostupným zdrojům, opadl by i zájem nebankovních subjektů půjčovat sociálně slabým peníze," míní Škromach.
