Tisíce lidí prý nemají na zdravotní poplatky

V českých domovech pro seniory žije až čtrnáct tisíc lidí, kteří nemají na poplatky u lékaře. S tímto upozorněním vystoupila Národní rada osob se zdravotním postižením a žádá osvobození lidí v domovech od poplatků. Ministerstvo zdravotnictví s tím nesouhlasí.

Podle předsedy rady Václava Krásy se každému pátému člověku v domově seniorů nedostávají peníze na doplatky u lékaře a v lékárně. "Máme signály z těchto zařízení, že se lidé sami brání navštěvovat lékaře," upozornil Krása. V českých domovech pro seniory přitom žije asi 50 tisíc lidí, dalších 20 tisíc jich je v dalších ústavních zařízeních.

Lidem, kteří žijí v domovech pro seniory, podle výzkumu rady obvykle zůstává kapesné asi 1200 korun. Z něj se hradí doplatky za léky, zdravotnické a hygienické prostředky a poplatky za televizi a rozhlas. "Čistého" pak dotázaným zůstalo průměrně něco málo přes 600 korun.

S novými poplatky u lékaře a v lékárně se podle odhadů Krásovy organizace čisté kapesné sníží na 357 korun: průměrný obyvatel si měsíčně vyzvedává téměř sedm léků a dvakrát navštíví ordinaci. Asi pětina klientů se však po započtení poplatků dokonce propadla do mínusu. "Předpokládáme, že za ně budou platit domovy, ale to není dlouhodobě udržitelné," domnívá se Krása.

Poplatky znovu k Ústavnímu soudu

Zdravotně postižení proto chystají ústavní stížnost. Pokud by Ústavní soud usoudil, že kvůli poplatkům někdo nemá přístup k péči, měl by poplatky zrušit. Podle právníka Ondřeje Dostála by navíc mohlo být porušeno i právo na lidskou důstojnost. "Situace, kdy si občan má vybrat, zda si koupí hygienické prostředky či zaplatí péči, se důstojnosti dotýká," uvedl.

Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Tomáše Cikrta pokles důstojnosti nepřinesly až poplatky – rozdíl několika stokorun podle něj nemůže být zásadní. Zastánci zdravotně postižených by prý měli apelovat spíše na vedení ústavů. "Domov by měl mít koordinátora lékové politiky, který by lidem pomohl vybrat medikamenty bez doplatků a snížit jejich počet. Mít jedenáct léků nemá cenu, užitečný počet je pět až šest," doporučuje Cikrt.

"My nejsme proti poplatkům. Nám by stačilo, kdyby se do zákona dostala výjimka pro lidi v ústavech, několikrát jsme to i při připomínkovém řízení navrhovali," vysvětluje Krása. Po zrušení předpisu by zákonodárci mohli poplatky novým zákonem opět zavést, tentokrát by však předpis musel být sociálně citlivější.

Osvobození od poplatků pro lidi v domovech Cikrt odmítá. Podle něj by to nebylo spravedlivé k penzistům, kteří žijí samostatně bez jistoty poskytované domovem. "Pokud bychom osvobodili všechny, kdo by mohli mít problémy, ztratí poplatky regulační funkci," varuje Cikrt.

Podle Krásy podá ústavní stížnost do dvou týdnů některý z klientů, který na poplatky nemá - rada zdravotně postižených shromáždila kontakty na desítky lidí, kteří jsou ochotni se soudit. Druhou ústavní stížnost by podle rady měli podat zákonodárci: buď skupina 41 poslanců, nebo 17 senátorů.

Nefunkční ochrana

Lidem v domovech nepomohou ani ochranná opatření, s nimiž zákon počítá. Například do sociální nouze, která je důvodem pro odpuštění poplatků, se obyvatelé domů pro seniory nedostanou - zákon výslovně stanoví, že jich se hmotná nouze netýká.
Svou funkci nesplní ani pětitisícový limit, protože doplatky zaplacené nad tuto částku pojišťovny vracejí zpětně, a to až s pětiměsíčním zpožděním. "Těmto lidem ale peníze chybí teď, aktuálně," varuje Václav Krása.

S problémem časového zpoždění Cikrt souhlasí, ale tvrdí, že by lidem, kteří jsou dočasně bez peněz, měl pomoci zřizovatel domova, obec a podobně. "Podle dosavadních dílčích informací by se většiny klientů měl týkat ochranný limit, takže na tom budou celkově lépe než minulý rok," zdůrazňuje.

"Chci se sejít s ministry zdravotnictví a sociálních věcí," avizuje své další kroky Krása. Ministerstvo sociálních věcí se ke zveřejněným údajům nevyjadřuje, nemá prý dostatečné podklady.

Foto: Jan Zatorsky