Proti vznikajícímu plánu reforem unijních institucí, o němž by se mělo za necelé tři týdny hovořit na summitu EU, by se Česká republika mohla postavit v případě, že by návrh počítal s volným přesunem kompetencí do Bruselu bez možnosti zásahu jednotlivých členských zemí. Naznačil to premiér Mirek Topolánek, který o budoucnosti unie jednal se svým nizozemským protějškem Janem Peterem Balkenendem.
Na summitu se 21. a 22. června bude řešit otázka, jak obnovit plán reforem unijních institucí poté, co před dvěma roky Nizozemsko a Francie v referendech odmítly evropskou ústavní smlouvu. Německo, které EU tento půlrok předsedá, se nyní snaží projekt oživit. Při vrcholné schůzce chce dosáhnout dohody o dalším postupu a o hlavních rysech nové smlouvy. Nizozemsko je spolu s Británií, Polskem a ČR považováno za hlavního odpůrce ambicióznějšího textu.
"Holandský postoj je jasný - zapomeňme na ústavní smlouvu. Vraťme se ke standardním změnám smlouvy z Nice," řekl Topolánek, který s tímto názorem souhlasí. Šéf české vlády ale dodal, že dosavadní smlouvy se musí změnit - hlavně kvůli dalšímu rozšiřování i kvůli potřebě reformovat instituce EU.
ČR i Nizozemsko chtějí, aby v nové smlouvě bylo více kompetencí pro národní parlamenty, a odmítají, aby se text označoval jako ústava.
Stejný názor máme i na to, že část původního textu týkající se lidských práv má být vypuštěna, řekl Topolánek. Ten se také ještě před nadcházejícím klíčovým summitem hodlá setkat s britským premiérem Tonym Blairem a patrně i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Nizozemsko je podobně jako ČR i proti tomu, aby unie měla ministra zahraničí. Naopak by se podle něj text měl zmiňovat o hlavních problémech současnosti, jako jsou energetika, klimatické změny, přistěhovalectví či boj s terorismem.
Úplná shoda mezi Nizozemskem a ČR podle Topolánka není v možnosti jmenování stálého prezidenta Evropské komise.
Jeho polský protějšek Jaroslaw Kaczyński koncem května řekl, že Polsko je "připraveno zemřít" za prosazení svých postojů do nové smlouvy. Varšavě vadí zejména v ústavě navržený způsob stanovování počtu hlasů jednotlivých zemí, protože to snižuje její vliv s dosavadním způsobem.
"Já bych to takhle ostře, jako to říkal Jaroslaw Kaczyński, formulovat neuměl," reagoval Topolánek. Současně ale dodal, že Varšavu v jejím úsilí hodlá podporovat. O tématech, kvůli nimž by Praha mohla jednání případně vetovat, bude česká vládní koalice teprve jednat. Na dotaz, zda existuje něco, co by bylo pro ČR nepřijatelné podobně jako pro Varšavu, premiér řekl, že za nemožné považuje "volný přesun kompetencí na unijní úroveň bez jakékoli možnosti zásahu národních států a speciálně jejich parlamentů". "Myslím, že to je věc, za kterou stojí za to krvácet," dodal.
Postoj české vlády v jednáních o nové smlouvě se nelíbí hlavní české opoziční straně ČSSD. Její šéf Jiří Paroubek tvrdí, že vinou současného kabinetu a jeho postojů se ČR dostává v rámci EU do izolace. Sociální demokraté také podotýkají, že euroústavu sice odmítly Nizozemsko a Francie, avšak 18 států ji už schválilo a mezi nimi i deset z 12 států, které k unie přistoupily od roku 2004.
Foto: Tomáš Nosil
