Dlouholetý šéf České národní banky Josef Tošovský se po roce 1989 v ČNB obklopoval někdejšími spolupracovníky StB nebo vlivnými kádry KSČ, píše úterní MfD.
Ještě v roce 1997 dělal Tošovskému coby šéfovi centrální banky poradce Jiří Bruk, evidovaný jako agent StB s krycím jménem Kubr. A šéfkou personálního odboru ČNB byla do roku 2001 někdejší vysoce postavená funkcionářka KSČ Věra Nepimachová. Podle listu byl spolupracovníkem StB také Tošovský, který to však popírá.
Na začátku devadesátých let zase podle MfD Tošovský sázel na Jaromíra Zahradníka, který byl do roku 1992 místopředsedou Státní banky československé (SBČS), což byla předchůdkyně dnešní ČNB. Zahradník, který spolupracoval s StB, musel odejít kvůli tomu, že neprošel lustračním zákonem.
Václav Klaus: Loajální k režimu, ale odborník
Tošovského na post šéfa SBČS navrhl nynější prezident Václav Klaus. "Ke komunistickému režimu přiměřeně loajální byl, ale vypadalo to, že si striktně drží svou odbornost," sdělil Klaus MfD.
Podle znalce poměrů v centrální bance Milana Reha je dokonce možné, že řada polistopadových bank, které pak zkrachovaly, využívala kontaktů z minulosti. Třeba s pádem Kreditní banky Plzeň a Agrobanky je spojována finanční skupina Motoinvest, jejímuž šéfovi Pavlu Tykačovi dělal počátkem devadesátých let poradce Svatopluk Potáč, poslední komunistický šéf centrální banky, uvedla MfD.
Polistopadové bankovnictví vedla řada agentů StB
"Když nám Potáč v prosinci 1989 oznamoval, že po něm bude novým předsedou SBČS Tošovský, nikdo tomu nechtěl věřit. Ale Potáč už dopředu říkal, že je to domluvené s Občanským fórem Václava Havla," řekl MfD Reh.
Bankovní licence, které Tošovský rozdával, dostala podle MfD třeba Banka Bohemia, kterou vedl důstojník StB Jiří Čadek. Zkrachovalou Českou banku zase vedl Ivan Fišer, který je synem někdejšího vysoce postaveného pracovníka SBČS Františka Fišera.
Za Tošovského éry padla řada bank. Ztráty se pak musely hradit ze státního rozpočtu. V únoru 2001 šéf bankovního dohledu ČNB Pavel Racocha oznámil, že celkové náklady na stabilizaci bankovního sektoru převýšily 300 miliard korun.
Foto: Jan Schejbal
