Totalita vyučila české urbanisty, ti teď radí v Iráku
05.05.2010 08:30 Původní zpráva
Irák jako turistická destinace? Proč ne, alespoň podle českých architektů, kteří pomáhají při obnově a rozvoji tamních měst. Experti pro zemi v Perském zálivu připravují nové územní plány. Základ je přitom dávno na světě: tamní poutní místa již nyní lákají lidi z okolních zemí, zejména z Íránu. A v budoucnu by mohly irácké památky přitáhnout turisty z celého světa.
"Pomáháme jim nastavit systém správy daného území, daného města," naznačil jeden z odborníků z Českého vysokého učení technického v Praze Tomáš Ctibor, co mají Češi v Perském zálivu na starosti. Irák totiž trpí nedostatkem expertů. Většina z nich opustila zemi během diktatury nebo následných válečných let.Právě proto se irácká samospráva obrátila s žádostí o pomoc při obnově měst i na odborníky z ČVUT .
ČTĚTE TAKÉ: Google zdigitalizuje sbírky iráckého muzea
"Radíme Iráčanům, které informace sledovat, jaká pravidla zavádět, co regulovat, a co ne," doplnil Michal Kohout z ústavu urbanismu ČVUT, který pracuje na územních plánech pro města Samawa, Khidr, Rumaytha, Balad a Nahrawan v irácké provincii Mutanna.
"Ten systém, který chceme připravit, spočívá nejen v uspořádání města, ale také ve sledování určitých údajů, týkajících se třeba vlastnických vztahů, vedení sítí, obyvatelstva nebo dopravy. U nás se sledují dlouhodobě, ale v Iráku máme často k dispozici pouze jeden údaj, ten prvotní. Takže nevíme, jaký byl vývoj v předchozích letech, a kvůli nepředvídatelnosti situace v zemi se dá těžko odhadnout, jak se bude město vyvíjet v budoucnu," přiblížil Ctibor, s jakými potížemi se tvůrci územních plánů potýkají.
Čeští odborníci by tedy Iráčanům měli poskytnout nejnutnější základy pro územní plány, které si budou moci místní samosprávy později podle situace přizpůsobit. "Nemyslíme si, že máme nějaký univerzální návod. Spíše se chceme podělit o naše zkušenosti, protože naše země procházela po konci totalitního režimu něčím podobným. A dokážeme vyhodnotit, co jsme tehdy udělali dobře a co špatně," zdůraznil Ctibor.
K TÉMATU: Osvícení iráčtí despoté. XV. díl
Desetiletí diktatury v minulém století a válka na začátku tohoto století zanechaly na iráckých městech výrazné stopy. "V takových dobách se lidé příliš nestarají o to, jestli padá okap nebo funguje kanalizace a jak vypadá jejich dům a ulice. Musejí prostě řešit mnohem zásadnější problémy a nevědí, co bude dál," uvedl Ctibor. "My jsme byli po roce 1989 v podobné situaci, ačkoli irácká diktatura byla extrémnější než ta česká, komunistická," dodal.
Snahy o zlepšení podmínek v Iráku a přestavbu měst komplikuje řada problémů. "Velkou roli hraje například tradiční rivalita Iráčanů a Íránců. Jde o věčně doutnající konflikt, který by se dal vzdáleně přirovnat třeba ke vztahu Němců s Francouzi," míní architekt Kohout. "A do toho vstupují konflikty mezi sunnity a šíity, zájmy Kurdů a dalších skupin. Nerostné bohatství nacházející se na území Iráku do toho pak zatahuje i zbytek světa a vzniká dost třaskavá směs," podotkl. Těžko se podle něj hledá kompromis a společenská dohoda, která je pro tvorbu územních plánů velmi důležitá.
Kohout, Ctibor a jejich kolegové se nedávno zúčastnili mezinárodní konference v Bagdádu, zaměřené hlavně na ochranu iráckého historického dědictví. "Byli jsme tam v době sčítání výsledků voleb, odjížděli jsme hned poté, co byly vyhlášeny, a jen za tu dobu tam bylo několik atentátů. Není to tak dramatické jako před pár lety, kdy jsme tam měli jet poprvé, bezpečnostní situace je však pořád velmi křehká a promítá se do běžného života lidí," zdůraznil Ctibor. "Irák by potřeboval spoustu věcí, aby mohl normálně fungovat, ale nemalé prostředky mizí v investicích do bezpečnostních opatření," poznamenal Kohout.
A právě historické dědictví by mohlo iráckým městům přinést prostředky pro další rozvoj. "Dobře to bylo vidět v Karbale, která je významným poutním místem. Jsou tam nové obchody a další novostavby, které vznikají relativně rychle. Přichází tam totiž velké množství návštěvníků, kteří potřebují někde bydlet, někde se stravovat, někde nakupovat," vysvětloval Ctibor.
Turistický potenciál iráckých měst je podle něj obrovský. "Tak, jako se lidé jezdí podívat na pyramidy v Egyptě, tak by jezdili i do Iráku, kdyby tam byla trochu lepší bezpečnostní situace," míní. "Ale záleží také na tom, kdo a jak tento potenciál uchopí. Dobrým signálem je, že se o své památky velmi zajímají. Iráčané se kvůli záchraně svého historického dědictví radí s odborníky z několika zemí, najímají si je a to se třeba u nás po sametové revoluci nestalo. Takže Iráčané mají možná příležitost udělat to lépe než my," dodal.
Foto: ČTK/AP
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.