Konec války
Tradiční kladení věnců. Zúčastnil se i prezident Miloš Zeman

Politici, vojáci a další lidé oslavili 73. výročí konce druhé světové války v Evropě. K Národnímu památníku v Praze na Vítkově se přišli podívat na tradiční kladení věnců také pamětníci a váleční veteráni. Den, kdy nacistické Německo podepsalo v roce 1945 kapitulaci, slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek.

Mezi přítomnými byl prezident Miloš Zeman, který se před rokem piety na Vítkově neúčastnil. Dorazili rovněž například předsedové Senátu a sněmovny Milan Štěch a Radek Vondráček, premiér v demisi Andrej Babiš, ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová, náčelník generálního štábu Aleš Opata a kardinál Dominik Duka.

Vojáci nejprve přinesli na nádvoří před památníkem historické armádní prapory za zvuku husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci, následovala státní hymna. Prezident a političtí představitelé, zástupci spolků a válečných veteránů pak položili věnce k památníku. Zazněly rovněž salvy vypálené čestnou stráží. Nad shromážděním také proletěla dvojice armádních stíhaček JAS-39 Gripen a letoun Challenger.

Pietní akty související s výročím ukončení války se konají na několika místech nejen v Praze, ale i v dalších českých městech.

Druhé světové války se zúčastnila většina států světa. S více než 60 miliony obětí se stala dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva. Češi bojovali proti nacistům ve válce na západní i východní frontě.

Lidé vzpomínali i jinde

Také v Brně si politici a další lidé dnes připomněli výročí konce druhé světové války v Evropě, vzpomínkový akt se odehrál u Kounicových studentských kolejí. Během druhé světové války koleje sloužily jako neblaze proslulé nacistické vězení a popraviště. Výročí konce druhé světové války v Evropě si dnes připomínají na řadě míst republiky. Brněnské akci přihlížely desítky lidí.

Brněnský primátor Petr Vokřál (ANO) v krátkém projevu připomněl, že je to 73 let od doby, co se v místech brněnského vzpomínkového aktu přestalo mučit, trýznit, popravovat. "Proč si dnes připomínáme tyto pohnuté doby? Protože z mého pohledu je potřeba si uvědomovat, že svoboda, která dnes vypadá tak samozřejmě, samozřejmá není. Měli bychom proto bojovat s každým, byť malým, projevem nesvobody a netolerovat nesvobodu ani v těch místech, která se nás zdánlivě netýkají. Neboť před těmi více než 73 lety to tak mohlo také vypadat," uvedl. Vzpomínkového aktu se zúčastnili i další politici a představitelé institucí a soudů.

Studentské koleje byly vybudovány díky daru manželů Václava a Josefíny Kounicových z roku 1908. V listopadu 1939 přepadlo koleje gestapo, které odvezlo 173 studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen. Během války koleje sloužily jako nacistické vězení a popraviště, v letech 1940 až 1945 jimi prošlo přes 30 tisíc vězňů.

Po skončení války se uvažovalo o přeměně Kounicových kolejí na památník odboje, nakonec však převážil názor vrátit budovy jejich původnímu účelu. Oběti nacismu připomíná kamenný pylon, sochy svatého Václava a umučeného muže v místě, kde nacisté stříleli vězně, a tři žulové stojany na dvoře kolejí, kde stály šibenice. Koleje jsou od roku 1978 národní kulturní památkou.