Pouze čtyři handicapovaní z deseti mají v Česku práci. Zbytek je nezaměstnaný a je závislý na invalidních důchodech a asociálních dávkách. Česko v tomto směru pokulhává za zbytkem Evropské unie. Vyplývá to z údajů, které tento týden zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
Podle něj je v Česku míra zaměstnanosti zdravotně postižených 38,6 procenta. V rámci celé Evropské unie dosahuje 47,3 procenta. Nejméně handicapovaných má práci v Maďarsku, 23,7 procenta, nejvíce pak ve Švédsku, 66,2 procenta.
Podle organizací sdružujících handicapované je chyba především na straně státu. "Prováděli jsme v roce 2013 výzkum mezi ministerstvy a krajskými úřady, kolik jich zaměstnává povinná čtyři procenta zdravotně postižených a splnila to pouze dvě," říká předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. To je oproti podobnému výzkumu z roku 2007 značný pokles. Tehdy totiž tuto povinnost splnila podle Krásy většina úřadů s výjimkou dvou. "Státní úřady pak platí sankce komu jinému než státu. To je neúčinné," rozčiluje se Krása.
Ani u soukromých firem to podle něj není nutné. Ty se povinnosti mohou vyhnout tak, že odkupují zboží nebo služby od organizací, které mají mezi zaměstnanci více než padesát procent zdravotně postižených, a to i když kvůli typu práce nemusí. "My bychom raději, kdyby ty lidi zaměstnali přímo," říká Krása.
Celkem podle údajů Eurostatu z roku 2011 (aktuálnější zatím nejsou k dispozici) je v Evropské unii 44 milionů zdravotně postižených lidí. Jejich handicap je přitom znevýhodňuje oproti zdravým. Těch totiž mělo práci 66,9 procenta, což je zhruba o 19 procentních bodů víc. Podobně jsou na tom i v přístupu ke vzdělání. Naopak vedou žebříčky chudoby.
