Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o pozastavení přesídlovacího programu pro dobrovolné přijímání uprchlíků představuje špatný signál pro ostatní země. Každé takové opatření pak zhoršuje přístup cizinců z oblastí konfliktů k ochraně a azylu, řekl šéf Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.
Anketa:
Je pro Česko dobrou zprávou, že byl prezidentem USA zvolen Donald Trump?
- Ano. 33%
- Ne. 33%
- Je mi to jedno. 33%
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) označily americký přesídlovací program pro uprchlíky za jeden z nejdůležitějších na světě. Doufají, že bude pokračovat.
"USA vysílají špatný signál ostatním státům. Je to voda na mlýn i našim politikům, kteří tvrdí, že bychom neměli dobrovolně nikoho přijímat. Spojené státy byly dosud příkladem, byly v přijímání uprchlíků historicky nejlepší. Ve fiskálním roce 2016 přijaly 85 tisíc lidí. To je téměř osmkrát víc než celá EU dohromady," řekl Rozumek.
Nový americký prezident v pátek pozastavil na 120 dní přesídlovací program, tedy dobrovolné přijímání uprchlíků. Migrační výnos pak na 90 dní zakazuje vstup do země lidem ze sedmi států - z Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu. Na území USA až do odvolání nesmějí migranti ze Sýrie. Některé letecké společnosti nechtějí cestující z těchto zemí do USA přepravovat. Trumpovo nařízení posuzuje americká justice, soud už dočasně zakázal vyhošťovat cizince z USA.
Porušení ženevské konference
Pokud by podle Rozumka člověk ze Sýrie na letišti v USA už byl a nemohl tam požádat o azyl, bylo by to porušení ženevské konvence o uprchlících. Pokud by se takový cizinec pak obrátil na soud a bránil se, s největší pravděpodobností by uspěl, uvedl Rozumek.
Rozumek označil Trumpovo rozhodnutí za nestátnické a nedomyšlené. Podle něj taková opatření ztěžují lidem, kteří prchají před boji či pronásledováním, přístup k ochraně. Šéf OPU míní, že výnos staví do složité situace i Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), který po světě vytipovává potřebné pro zařazení do přesídlovacího programu. "Představte si samotnou afghánskou ženu s dětmi, která je navíc z nějaké menšiny, že po letech konečně má příslib na zařazení do přesídlovacího programu. A teď se dozví tuhle zprávu," popsal Rozumek.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci označily ve společném prohlášení americký přesídlovací program za jeden z nejdůležitějších na světě. Přijetí běženců podle nich představuje oboustranný přínos - cizincům zachrání život a dá jim nový domov, oni pak společnost na oplátku obohatí. "UNHCR a IOM doufají, že USA budou pokračovat ve své silné vůdčí roli a dlouhé tradici ochrany těch, kdo prchají před konflikty a pronásledováním," uvedly organizace. Dodaly, že uprchlíci by měli dostat pomoc bez ohledu na své vyznání, národnost či rasu.
Problematické i pro stávající
Americký výnos je podle Rozumka problematický i pro uprchlíky, kteří už v USA jsou, ale americké občanství ještě nemají. Může se to týkat desetitisíců i statisíců lidí, podotkl šéf OPU. Nevědí třeba, zda by se mohli do země vrátit, pokud by z ní vycestovali.
Některé letecké společnosti začaly odmítat přepravovat cestující ze zemí na seznamu a oznámily, že je nepustí do letadel. Musely by je totiž případně na vlastní náklady odvézt zpátky.
Podle českého cizineckého zákona nesmí letecký, lodní či autobusový dopravce do ČR dovézt cizince bez řádných dokladů a víz. Policie mu může nařídit, aby odvezl zpět lidi ze zahraničí, jimž byl odepřen vstup na české území. Letecké společnosti na to mají sedm dní, ostatní dopravci 48 hodin. Hradí nejen zpáteční cestu, ale i pobyt cizinců v ČR. Povinnost přepravit cizince do zahraničí mají dopravci i tehdy, pokud si ho nepřevzal při přestupu další dopravce.
Uprchlíci by měli podle pravidel požádat o azyl v první zemi EU, do níž vstoupí. Česko tak může migranty vracet do okolních států. Vnější hranici má jen na letišti. V letištním středisku mohou cizinci požádat o ochranu. Neziskové organizace přístup cizinecké policie kritizovaly, podle jejich zprávy migrantům neumožňuje žádosti podávat. Rozumek zdůraznil, že azylový zákon má přednost před cizineckým, není tedy možné na letišti uprchlíky, kteří chtějí žádat o ochranu, rovnou poslat zpět.
