Trvalý pobyt? Dokažte, že umíte česky

Pravidla pro cizince, kteří v České republice žádají o trvalý pobyt či o mezinárodní ochranu se zřejmě zpřísní. Počítá s tím novela cizineckého a azylového zákona, kterou schválila Poslanecká sněmovna.

Manželé a manželky českých občanů by podle návrhu již automaticky nedostávali trvalý pobyt v ČR. Lidé usilující o trvalý pobyt v Česku by také museli prokázat znalost češtiny. Návrh nyní posoudí ještě Senát a prezident.

Cizinci, kteří vstoupí do manželství s českými občany, by nově nezískali povolení k trvalému pobytu hned, ale až po dvou letech života v Česku. V zemi by do té doby pobývali s povolením přechodným, tedy s nižším statusem. Znamenalo by to například, že by neměli jeden rok nárok na sociální podporu a dva roky na běžné zdravotní pojištění, dávky a stavební spoření, upozornily již dříve nevládní organizace. Změna pravidel pro smíšená manželství se netýká občanů zemí Evropské unie.

"My jsme se potýkali a potýkáme s obrovským počtem fiktivních sňatků a v tomto smyslu jdeme zcela v evropském trendu, nejsme úplně nejpřísnější. Například v Německu je ta lhůta pět let," řekl novinářům ministr vnitra Ivan Langer. Podle ministerstva vnitra prudce roste počet případů, kdy si cizinci berou Češky, nebo se prohlašují za otce českých dětí jen kvůli získání trvalého pobytu. Mezi lety 2005 a 2006 prý jejich počet vzrostl o 80 procent. Ve většině případů jde o muže z Ukrajiny, Ruska, Vietnamu nebo Nigérie.

Zavedení tvrdších pravidel obhajuje ministerstvo také přípravou ČR na vstup do schengenského prostoru bez hraničních kontrol. K tomu dojde 21. prosince 2007. Opozice i občanská sdružení ale vládní novelu ostře kritizovaly. Vadilo jim mimo jiné právě zhoršení postavení smíšených manželství a řada ustanovení, která prý zasahují do základních práv uprchlíků.

Novinkou v zákoně je také povinnost složit při udílení povolení k trvalému pobytu zkoušku z českého jazyka. Také tato podmínka se netýká občanů zemí EU. Češtinu by se cizinci měli podle ministerstva školství učit v různě zaměřených a dlouhých kurzech. Cizinci by mohli vykonat zkoušku i bez předchozí výuky. Znalost češtiny nebudou muset prokazovat děti do 15 let, lidé starší šedesáti let a cizinci, kteří alespoň rok studovali v češtině na základní nebo střední škole.

Novinkou v zákoně je i to, že cizinci žádající o víza budou muset odevzdat takzvané biometrické údaje - tedy například otisky prstů.

Návrh nově definuje i podmínky pro zacházení s cizinci, kteří žádají o mezinárodní ochranu na ruzyňském letišti nebo pobývají v azylových zařízeních. Sněmovna v této oblasti nakonec vládní předlohu změnila a přijala verzi, kterou navrhli poslanci Strany zelených.

Maximální dobu, po kterou může policie zadržovat cizince v přijímacím středisku na letišti, stanoví návrh na čtyři měsíce. V současné době může být žadatel zadržován na letišti tak dlouho, dokud o něm nerozhodne ministerstvo vnitra či soud. V detenčním středisku na Ruzyni smí být podle novely umístěni jen lidé, kteří nemají legální cestovní doklady nebo osoby, které jsou pro Českou republiku bezpečnostním rizikem. Zelení tvrdí, že by tím měl být zajištěn vysoký standard ochrany lidských práv běženců.

Podle ředitele Organizace pro uprchlíky Martina Rozumka není jasné, proč ministerstvo vnitra přišlo s tak přísnou novelou, když počty žadatelů o azyl v Česku stále klesají. Za prvních devět měsíců o azyl požádalo 1317 lidí, loni zhruba 3000 a předloni 4000. Podobná situace panuje i v ostatních státech EU. "Hysterie v ČR neupadá. Následuje restrikce za restrikcí. Polovina nápadů jsou naše národní," řekl na nedávném semináři k návrhu zákona.

Ilustrační foto: Lucie Pařízková