Ubývá dětských zločinců, ale roste jejich brutalita

Ještě nikdy za posledních deset let nebylo mladých kriminálníků tak málo. V porovnání s rokem 1998 se jejich počet snížil téměř čtyřiapůlkrát. Není však důvod jásat: do kritického věku 14 let dorůstají slabší ročníky let devadesátých a stovky dalších případů zapadnou. Oficiálně to jsou přestupky. A navíc, roste brutalita dětských útoků.

"Děti se hlavně okrádají mezi sebou. Jde o mobilní telefony a menší peněžní částky. Většinou to jsou přestupky, nikoli trestné činy," potvrdila serveru TÝDEN.CZ plzeňská policejní mluvčí Jolana Číhová. Stovky méně závažných dětských zločinů proto ze statistik zmizely.

Za deset let "spadla" trestná činnost dětí z 11 999 případů v roce 1998 na loňských 2710. Policie hovoří o dramatickém poklesu. Ovšem počet dětí, které jsou v rizikovém věku deseti až čtrnácti let, se soustavně snižuje. Rozdíl mezi rokem 1998 a 2007 je téměř dvě stě tisíc. A nelze opomenout ani posunutí hranice, podle které se posuzuje přestupek, ze dvou na pět tisíc korun v roce 2002.

Půjdou do basy i čtrnáctiletí?

"I přes snižující se počet dětské trestné činnosti bylo už za mého úřadování patrné, že násilné skutky ve statistikách naopak přibývají," řekl serveru TÝDEN.CZ exministr vnitra František Bublan (ČSSD). "Navíc, a to je hodně zarážející, se už i mezi dětmi našli recidivisté."

I proto bude zajímavé sledovat, jak si poslanci poradí s novým trestním zákoníkem. Jeho součástí byl i návrh ministerstva spravedlnosti na snížení hranice trestní odpovědnosti z patnácti na čtrnáct let. Jenže ministři při projednávání ve vládě řekli, že snižovat hranici není třeba, je prověřená.

"Ta hranice není z pohledu nového trestního zákona klíčová záležitost," vysvětloval v prosinci rozhodnutí vlády ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Hodil tak přes palubu jednu z nejvýznamnějších změn, kterou měl nový zákoník obsahovat.

Navrhované snížení hranice rozděluje politiky na dva tábory. Odpůrci poukazují právě na snižující se počet dětských deliktů a také se často zmiňují, že namísto trestání by se policie měla zaměřit na prevenci.

Naproti tomu argumenty zastánců tvrdí, že dětská kriminalita sice klesá, ale neubývá ta závažná. Pokles navíc způsobila demografická křivka a slabé ročníky let devadesátých. Čtrnáctiletí a patnáctiletí k sobě mají psychicky blízko, a když děti porušují zákon ve skupině, pak ti čtrnáctiletí často berou vinu na sebe s vědomím, že se jim nemůže nic stát.

Místo ústavu vyhnanství na Sibiři 

Svérázně se s mladými zločinci vypořádali v sousedním Německu. Místo složité převýchovy posílají delikventy rovnou na Sibiř. Úřad, který vývoz zajišťuje, poslal jen v roce 2006 na převýchovu na šest set násilníků. Samozřejmě se souhlasem rodičů i výtečníků samých.

"V extrémních životních podmínkách se chlapec učí kontrolovat svou agresivitu," řekl pro Hospodářské noviny vedoucí referent úřadu Stefan Becker. Násilníci tím podle expertů na kriminalitu dětí a mládeže získávají šanci daleko od civilizace popřemýšlet sami nad sebou. A pak také "sibiřská ozdravovna" vyjde daňového poplatníka mnohem levněji než specializovaný ústav v Německu.

Foto: Profimedia