Učitelé humanitních a sociálněvědních oborů na vysokých školách zvažují stávku. Projevila by se mimo jiné pozastavením konání státnic a vydávání diplomů. Vyučující jsou nespokojení s výdělky zejména na filozofických fakultách veřejných vysokých škol v Česku. V pátek o tom v tiskové zprávě informovali zástupci Asociace děkanů filozofických fakult a další vysokoškolští pedagogové. Ti už dříve sepsali petici, kterou k pátku podepsalo asi 1700 signatářů, a vyzvali vládu k řešení podle nich nedůstojného oceňování. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) podle asociace již dříve slíbil, že se situací bude zabývat.
"Sféra, kterou spravujeme, je hluboce podhodnocená, a na základě nedůstojného ohodnocení kvalifikovaných kolegů roste silná nespokojenost. (...) Učitelé na univerzitách, které jsou navíc vázány na velká města s vysokými životními náklady, nemohou mít podstatně nižší platy než v regionálním školství," uvedl v tiskové zprávě předseda Asociace děkanů filozofických fakulta děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Jan Stejskal. "Řešení je nezbytné okamžitě, žádné strategické plány, které budou mít dopad za dlouhá léta, katastrofu nezvrátí," dodal.
Mnozí akademici, kteří se věnují humanitním a sociálněvědním oborům, podle zástupců asociace z vysokých škol odcházejí pracovat do komerční sféry nebo na základní a střední školy, kde platy v posledních letech rostly. Podle pracovníků filozofických a dalších fakult poskytujících humanitní a sociálněvědné vzdělání hrozí, že tyto obory budou mít málo učitelů a budou muset omezovat výuku.
Podle Mariany Machové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) činí měsíční hrubý plat docentky na pražské fakultě 32 400 korun. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání v ČR byl v loňském třetím čtvrtletí podle Českého statistického úřadu 40 259 korun. Děkanka FF UK Eva Lehečková označila nynější situaci za kritickou. V porovnání s učiteli v nižších stupních vzdělávacího systému je podle Stejskala nyní nejhorší platové ohodnocení odborných asistentů.
Učitelé humanitního a sociálněvědního zaměření sepsali loni petici, v níž vyzvali vládu k lepšímu financování svých oborů. Upozornili rovněž na nepoměr v odměňování pracovníků jiných univerzitních fakult. Nerovnosti podle nich vyplývají mimo jiné ze zastaralého systému hodnocení ekonomické náročnosti oborů, který vznikl začátkem devadesátých let.
"Tento systém vychází z předpokladu, že humanitním a společenským oborům k práci postačí tužka a papír, to už ale zdaleka není pravda. Technologie od té doby výrazně pokročily a už i humanitní vědci ke své práci využívají laboratoře a technologicky náročné přístroje. Typicky například archeologie, psychologie, ale i jazyky využívající například přenosové tlumočnické zařízení a podobně," uvedl děkan Filozofické fakulty Ostravské Univerzity Robert Antonín.
Ministrem školství Vladimír Balaš (STAN) podle asociace na setkání v lednu přislíbil zřízení pracovní skupiny, která se situací bude zabývat. Mluvčí ministerstva Aneta Lednová dříve sdělila, že o rozdělení peněz na mzdy svých pracovníků rozhodují univerzity samy. Na vzdělávání na veřejných vysokých školách je na letošní rok podle MŠMT určeno asi 30,9 miliardy korun, loni hospodařily se zhruba 28,6 miliardy. Další peníze podle mluvčí plynou univerzitám z dotací například na výzkum a vývoj.
K řešení podfinancování vyzvaly i Rada vysokých škol (RVŠ) a Česká konference rektorů. Rada ve své zprávě uvedla, že medián hrubé měsíční mzdy odborného asistenta na veřejné vysoké škole byl v první polovině loňského roku 43 400 Kč, což bylo o 2500 Kč méně než v roce 2021. Medián pro učitele ve střední škole činil podle RVŠ loni 47 250 Kč.
