Učitelka kvůli sporu o dříve povinný respirátor podá ústavní stížnost, vadila jí výjimka pro očkované. Neočkovaní pedagogové museli ve sporném období při výuce nosit respirátor, zatímco očkovaní kolegové ochranu úst a nosu nepotřebovali. Pedagožka v březnu neuspěla u Nejvyššího správního soudu (NSS), který odmítl její návrh na zrušení mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví pro neopodstatněnost.
NSS už také dříve rozhodl, že opatření nebylo diskriminační, očkovaní a neočkovaní totiž podle rozhodnutí soudu nejsou z hlediska ochrany před nákazou koronavirem ve stejném postavení. O podání ústavní stížnosti v pátek v tiskové zprávě informovala místopředsedkyně spolku Rozalio Dagmar Sláčalová, spolek podání stížnosti napomáhá.
Soud se podnětem zabýval od loňského listopadu. Opatření se mezitím změnilo. Ve sporném období však stanovilo výjimku z povinnosti nosit ochranu úst a nosu pro pedagogické pracovníky s ukončeným očkováním. Právě oni byli podle ministerstva zdravotnictví nejméně ohroženou skupinou.
Na začátku března NSS ohledně tohoto zamítl podnět učitelky z Prahy, kdy neuspěla například s argumentem, že cílem opatření bylo donutit neočkované pedagogické pracovníky k vakcinaci. "Ponechání povinnosti nosit ochranu dýchacích cest pro neočkované pedagogy má totiž jiný legitimní cíl než je nutit k dobrovolnému očkování, a tím je jejich ochrana před infekcí," stálo v odůvodnění NSS.
Ve druhé polovině března pak podle Sláčalové odmítl návrh pedagožky na zrušení daného opatření jako zjevně neopodstatněné. Soud podle ní také odkázal právě na dřívější rozhodnutí ohledně tohoto opatření.
"Z rozhodnutí soudu je zjevné, že se drží povrchní očkovací ideologie. Nesmyslné, nepodložené a pro zdraví rizikové znevýhodňování neočkovaných učitelů ani nelze zpochybnit, protože se soud odmítá zabývat argumenty navrhovatelky a odmítá provádět jakékoliv důkazy. Jde pouze o formální přezkum, jehož účelem je už předem dát ministerstvu volné ruce a posvětit šikanu neočkovaných," uvedla advokátka Zuzana Candigliota, která pedagožku před soudem zastupovala.
Podle Sláčalové se žalobkyně, advokátka i spolek shodly na podání ústavní stížnosti. Podle ní nejen proto, že žádný soudní přezkum nenastal, ale i z důvodu, že se situace podle nich kdykoliv v budoucnu může opakovat.
