Několik desítek lidí přišlo odpoledne před íránské velvyslanectví v Praze vyjádřit svou podporu lidem, kteří byli v Íránu zatčeni na demonstracích po znovuzvolení Mahmúda Ahmadínežáda prezidentem. Dnešní celosvětovou akci podpořili účastníci ve více než 80 městech. Požadovali propuštění vězněných Íránců.
Demonstranti se sešli například před íránským velvyslanectvím v Londýně, lidé protestovali také v Bruselu, Tokiu, Soulu i v několika městech v Austrálii.
ČTĚTE TAKÉ: Uživatelům internetu v Íránu hrozí další problémy
Íránský exprezident žádá referendum o volbách
Policie ohradila prostor před velvyslanectvím v Praze páskou. Krátce před 15. hodinou začali psát přítomní na vozovku a chodník před úřadem jména lidí, kteří byli podle pořádající organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) v Íránu zatčeni. Mezi jmény se objevily i papíry s nápisy jako "Stop zatýkání demonstrantů" nebo "Demonstrovat je lidské právo".
Koordinátorka AI Lenka Pitronová v úvodní řeči vyzvala přítomné, aby připojili svůj podpis pod výzvu za propuštění zatčených adresovanou Ahmadínežádovi. Dokument chtějí aktivisté vhodit do schránky velvyslanectví.
Podle AI byly v posledních týdnech v Íránu zatčeny stovky až tisíce lidí, kteří se zúčastnili povolebních protestů. Existují prý také vážné obavy, že jim hrozí mučení a nespravedlivé procesy. Agentury přinesly zprávu, že byl ve vězení zavražděn syn poradce jednoho z neúspěšných prezidentských kandidátů.
Od voleb, které se konaly 12. června, je podle dostupných informací ve vazbě stále asi 500 lidí, včetně reformních politiků, právníků, novinářů a ochránců lidských práv. Byli zatčeni při demonstracích, které se konaly na podporu požadavku neúspěšného kandidáta prezidentských voleb Míra Hosejna Músávího zrušit volby kvůli neregulérnosti a vypsat jiné. Músáví skončil druhý za konzervativcem Ahmadínežádem.
Podle úřadů se někteří ze zatčených přiznali, že se protestů účastnili ve službách "zahraničních nepřátel". Teherán tvrdí, že demonstrace byly organizovány z ciziny, ale Músáví a další reformátoři to popírají.
Prezidentské volby vyvolaly v Íránu dosud největší politickou krizi od revoluce v roce 1979. Osud zatčených vzbuzuje obavy, s mnohými se právníkům ani příbuzným nepodařilo spojit, takže nevědí, kde jejich blízcí jsou. Panují obavy, že úřady z lidí vynucují výpovědi, které mají potvrdit teorii o západním spiknutí. Velitel politického oddělení revolučních gard tento týden vyzval ke zveřejnění všech výpovědí, které potvrdí, že demonstrace byly dílem lidí žijících v cizině.
Foto: Reuters, ČTK
