Sedmisté výročí narození Karla IV., které se bude připomínat příští rok, zařadilo UNESCO na seznam významných světových výročí let 2016 a 2017, sdělila mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. Seznam schválila Generální konference UNESCO na svém 38. zasedání, které se v Paříži konalo 3. až 18. listopadu.
V minulých letech Česká republika do kalendáře světových výročí UNESCO úspěšně nominovala například 100 let od narození Bohumila Hrabala (2014) nebo 1150 let od příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu (2013).
Výročí narození římského císaře a českého krále Karla IV. se budou příští rok slavit mnoha akcemi. Velkou výstavu připravuje Národní galerie v Praze s bavorskými partnery. Kromě toho dá stát na oslavy asi 90 milionů korun, částku ještě schválí vláda.
Generální konference je jedním z orgánů UNESCO. Samotnými zápisy na prestižní seznam památek se zabývá výbor UNESCO, Příští týden začne jeho zasedání v namibijském Windhoeku, které bude schvalovat nominace na seznam nehmotného dědictví. Na něj by měly přibýt slovenské dudy nebo například korejské národní jídlo z kvašené zeleniny zvané kimči. Na seznam se dostane prý též arabská káva, kterou společně nominovaly Spojené arabské emiráty, Omán a Katar, výroba tradičních oděvů v Portugalsku nebo dvouhlasý mužský zpěv v Makedonii.
Na seznamu nehmotného světového dědictví už má Slovensko hudbu z Terchové a fujaru. Z Česka jsou na seznamu UNESCO slovácký verbuňk (2005), masopustní obchůzky a masky na Hlinecku (2010), sokolnictví (2010) a jízdy králů na jihovýchodě země (2011). Mezi favority na další zápis jsou české loutkářství, modrotisk a léčebné procedury a odkaz Vincenze Priessnitze.
Hmotné kulturní a přírodní památky pak světový výbor UNESCO schvaluje vždy na výroční zasedání zjara. Na něj se Česku dlouho nepodařilo prosadit nový zápis, zatím posledním byla úspěšná nominace baziliky a židovského města v Třebíči v roce 2003. Celkem jich má ČR 12. Na předběžném seznamu dalších kandidátů je 19 položek, nejčastěji se mluví o společných nominací dvou států - v případě krajiny Krušnohoří s Německem nebo památek Velké Moravy se Slovenskem. Chystá se také zápis kulturní krajiny hřebčína v Kladrubech nad Labem, papírny ve Velkých Losinech, západočeských lázní, Braunova Betlému u Kuksu nebo Plečnikových pražských staveb. Nominace se ale připravují dlouho, protože pokud ji jednou výbor zamítne, už ji nejde znovu navrhnout.
