ÚNOR 1948: Pomerančová pomoc Československu
14.02.2008 09:40 Původní zpráva
Sobota 14. února 1948. Po páteční vážné roztržce ve vládě přišel politicky pokojný den. O to s větší naléhavostí však sobotní noviny řešily budoucnost republiky.
Pomeranče daruje Belgie
Manželka prezidenta Edvarda Beneše pronesla svůj pravidelný sobotní rozhlasový projev. Slavnostně oznámila, že i Československo se přidává k "Výzvě Spojených národů na pomoc dětem", která má vyburcovat mezinárodní solidaritu s trpícími dětmi. Uvedla i některá hrozivá fakta: "Děti válku nezavinily, a přesto na ni nejvíce doplácejí. Odhaduje se, že z celkového počtu osmi milionů dětí na světě je celá polovina nedostatečně živena a oblékána, čtvrtina pak žije na pokraji hladu."
I Belgie se rozhodla pomoci dětem, překvapivě těm československým. Patronaci nad akcí převzala manželka belgického předsedy vlády a cílem pomoci je opatřit finance na dvanáct tun pomerančů, které budou rozdány českým a slovenským dětem.
Odboráři chystají sjezdPraha se připravovala na sjezd závodních rad, který svolal odborový šéf Antonín Zápotocký na protest vůči rozhodnutí nekomunistických členů vlády, kteří souhlasili s navýšením platů pro státní úředníky. Zápotocký hlásal, že republice kvůli tomuto kroku hrozí inflace. Vilém Nový, šéfredaktor Rudého práva, ve víkendovém úvodníku spílal iniciátorům navyšování platů: "Rozdávali by na všechny strany, zvyšovali by penze a platy - hlavně těm velkým - do nemožnosti. Co na tom, že přijde pak inflace s drahotou a bídou? Že nastane rozvrat, který povede k ochromení výroby?"
Osud Prokopa Drtiny
Svobodné noviny Ferdinanda Peroutky se vracely k projevu ministra spravedlnosti Prokopa Drtiny v plzeňském biografu Universita. Zatímco komunisti v Praze pozvolna reorganizovali velitelský sbor SNB ve prospěch svých věrných, Drtina se v Plzni snažil zapůsobit alespoň na Klub mládeže SNB. Mnohokrát citoval z T. G. Masaryka, zdůrazňoval především heslo: "Svoboda jednoho přestává, kde začíná svoboda druhého."
Drtina uvedl, že policie by neměla být řízena politicky, jak tomu bylo za protektorátu. "Naši lidé nebojovali pro žádné bloky a federace, nýbrž pro svobodné a demokratické Československo," uzavřel.
Připomeňme i několik biografických údajů. Prokop Drtina (1900-1980) vstoupil do politiky již dlouho před válku, v Kanceláři prezidenta republiky pracoval od roku 1929 a časem se vyšvihl až na tajemníka prezidenta Beneše. Za války zkusil novinařinu a pod pseudonymem Pavel Svatý působil jako komentátor londýnského rozhlasu. Stranicky se angažoval v národně socialistické straně, po roce 1945 patřil ke členům předsednictva strany a zároveň byl poslancem parlamentu a od listopadu 1945 i ministrem spravedlnosti. Vládní funkci nedržel zrovna ve šťastné době, proto je mu dnes právem přisuzována zodpovědnost za "divoké vyhánění Němců" i za excesy při organizovaném odsunu. Až příliš benevolentně pohlížel i na přehmaty takzvaných retribučních soudů. Z vlády odstoupil při společné demisi nekomunistických ministrů 20. února 1948. Už při únorové krizi se stal jedním z úhlavních nepřátel komunistického tisku a vítězství komunistů ho také dohnalo až k pokusu o sebevraždu 28. února 1948. Hned z nemocnice putoval do vězení a vykonstruovaný proces mu přiřkl patnáctiletý žalář. V závěru života podpořil Chartu 77.
Foto: archiv
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.