Neděle 8. února 1948. Sváteční pauzu v boji o moc si užívají všechny politické strany. Až na jedinou - Komunistickou stranu Československa. Zatímco prezident Beneš neděli údajně využije k procházce, Rudé právo učiní nový rekord na středoevropském novinovém trhu a vrhne na trh celkem 600 tisíc výtisků nedělního Rudého práva. Do Prostějova je pozván ministr zahraničí Jan Masaryk, ale cestu již neuskuteční.
Masaryk už nepřijede
Prostějovský národní výbor jmenoval čestným občanem ministra zahraničí Jana Masaryka. Čestný titul měl Masaryk převzít 20. března 1948. Prostějovští radní totiž zjistili, že Masaryk je svým původem Prostějovák. „Praděd Jana Masaryka Josef Arnošt Kropáček se totiž narodil roku 1788 jako syn měšťana a hostinského z Prostějova," vysvětlila prostějovská radnice. Jan Masaryk se už ale do Prostějova nepodíval. Po komunistickém puči ho potkala tragická smrt, s největší pravděpodobností byl zavražděn, jeho tělo bylo nalezeno 10. března 1948 pod okny Černínského paláce.
Největší ve střední Evropě?
Šest set tisíc výtisků Rudého práva z 8. února 1948 bylo zaštítěno následujícími hesly:
- Místo štvaní - budování!
- Klidnou a usilovnou prací pro republiku!
- Splnění budovatelského programu!
- Uzákonění lidově-demokratické ústavy!
- Ve volbách lid tento program dotvrdí!
Důvod stále se zvyšujícího nákladu Rudého práva vysvětloval jeden z textů na titulní straně: „Ruku v ruce se vzrůstem strany stoupá i náklad jejího ústředního orgánu Rudého práva." Komunisti dokonce tvrdili, že takový náklad nemají žádné jiné noviny ve střední Evropě. „Půjdeme tak dál. Náš tisk a naši staří čtenáři získají další tisíce nových odběratelů. Je to v zájmu republiky, v zájmu šťastného a plného života."
Hlavním textem titulní strany Rudého práva byla výzva: „Ještě před volbami uzákonit ústavu, národní pojištění, živnostenskou a zemědělskou daň, pozemkovou reformu. KSČ žádá, aby politické strany dodržely dané slovo." Deník se odkazoval i na prezidenta Beneše, který prý smýšlí podobně.
Ve skutečnosti nekomunistické strany od počátku února žádaly co nejrychlejší uspořádání demokratických voleb, nejlépe již v dubnu, zatímco KSČ trvala na termínu až na sklonku května. Zákony měly přijít na řadu až po volbách, mnozí poslanci strany lidové a národně socialistické se například ostře stavěli proti vládnímu návrhu pozemkové reformy, který by připravil o půdu všechny hospodáře s výměrou větší než 50 hektarů včetně církví.
Osvobození lidovce Bendy
Jistá spravedlnost stále existovala, byť nevyvážená. Zatímco komunisti mohli svoje politické protivníky veřejně hanobit v tisku, politikové jiných stran byli bedlivě sledováni a v případě "nevhodných projevů" okamžitě voláni k odpovědnosti. To byl i případ lidoveckého poslance Štěpána Bendy, proti němuž bylo zahájeno trestní řízení kvůli jeho projevu na lidovecké schůzi v Ústí nad Labem.
Benda tam 15. ledna 1948 pronesl větu: "Cena ruské pšenice je vysoká se zřetelem k světovým cenám." Rudé právo označilo výrok za „pobuřující a ohrožující bezpečnost státu", pro Bendu si přišla státní bezpečnost, ačkoliv poslanec jen naznačil, že Sovětský svaz není jedinou zemí, která by Československu mohla dodávat obilí. Případ skončil až na stole státního zastupitele, který první týden v únoru trestní stíhání zastavil. Rozlícené Rudé právo krok zastupitelství výmluvně odsoudilo. "Orgány státní bezpečnosti konaly povinnost a podaly trestní oznámení na rozvratníka, ale justiční orgány stíhání zastavily."
