Pochyby zřejmě vysloví vláda o snaze na úpravu názvu svátku Dne boje za svobodu a demokracii, který připadá na 17. listopadu. Skupina čtyř koaličních poslanců z ANO, ČSSD a KDU-ČSL v novele opět požaduje, aby se připomínal i jako Mezinárodní den studentstva. Kabinet podle předběžného stanoviska pro jeho středeční schůzi uvede, že státní svátky se vážou k významným událostem českých dějin a doplnění pojmenování o mezinárodní rozměr by proto nebyl vhodný.
Už současný název svátku podle podkladů pro vládu nestaví do pozadí vystoupení českých studentů proti nacistickému režimu v roce 1939 za takzvanou sametovou revoluci v roce 1989. "Také tehdejší studenti bezesporu bojovali za svobodu a demokracii," stojí v předběžném stanovisku. K předloze by měli ministři zaujmout navzdory těmto výtkám neutrální postoj.
Právě události z roku 1939 chtějí předkladatelé novelou víc připomenout. Mezinárodním dnem studentstva se 17. listopad celosvětově stal na památku represí nacistů vůči českým vysokým školám v tehdejším protektorátu. "Česká republika však stále zůstává výjimkou," uvedli v důvodové zprávě autoři předlohy Karel Rais (ANO), Petr Kořenek, Vlasta Bohdalová (oba ČSSD) a Jiří Mihola (KDU-ČSL).
Pokud by zákonodárci jejich předlohu schválili, oficiální název státního svátku 17. listopadu by zněl Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva.
Sněmovna už předloni v únoru zamítla návrh opoziční KSČM, aby se listopadový svátek jmenoval Mezinárodní den studentstva, Den boje za svobodu. V dolní komoře leží bez projednání od loňského července předloha Heleny Válkové (ANO), podle níž by název svátku zněl Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii.
Doplnění pojmenování prosadila Válková letos v březnu do jiné poslanecké novely, která měla připomenout českého krále a římského císaře Karla IV. V dolní komoře se o to rozhořel poměrně ostrý spor. Pravicoví poslanci tvrdili, že se jedná o návrat před rok 1989. Zastánci úpravy naopak upozorňovali na to, že se nejednalo o žádný komunistický svátek.
Válková tehdy poukazovala na to, že by se neměl dostávat do pozadí odkaz událostí z roku 1939. Tehdy nacisté zatýkali studenty, popravili studentské funkcionáře a uzavřeli české vysoké školy v souvislosti s demonstrací proti německé okupaci, v níž se změnil pohřeb studenta Jana Opletala. Opletal podlehl zranění, které utrpěl při manifestaci ke vzniku Československa 28. října 1939.
Ve stejný den v roce 1989 byla v Praze pietní studentská demonstrace, připomínající právě Mezinárodní den studentstva, násilně napadena komunistickou policií. To odstartovalo pád socialismu v tehdejším Československu.
Předloha nakonec nebyla schválena potom, co ji poslancům vrátil Senát s návrhem, aby připomínala i Elišku Přemyslovnu, matku Karla IV. Dostatek poslaneckých hlasů se nenašel pro senátní znění ani pro potvrzení původní sněmovní verze.
