Do Evropy směřuje rekordní počet politických uprchlíků. V letošním roce by počet žádostí o azyl měl dosáhnout půl milionu, což je nejvíce od balkánské krize. Nejvíce žádostí, zhruba 220 tisíc, směřuje do Německa. V Česku jich je zatím minimálně. Pokud však bude eskalovat krize na Ukrajině, může být i zde mnohem hůř.
Nejvíce se v současnosti s přílivem uprchlíků potýkají Itálie a Řecko, které se ocitají už na samé hranici toho, co ještě mohou unést. "Jsme v situaci, kdy tyto země už nemají kapacitu to zvládat," říká státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Největším zdrojem nestability je v současnosti konflikt v Sýrii, z níž uprchly už tři miliony lidí. Německo v této souvislosti navrhuje přesídlit zhruba 140 tisíc syrských uprchlíků a naléhá na členské státy včetně České republiky, aby jich určitou část přijali.
Největší množství žádostí o azyl přitom již nyní směřuje do Německa, dále do Švédska, Francie a Itálie. Jak nedávno upozornil server Euroskop, do Německa nesměřují pouze uprchlíci žádající o azyl. Velká část příchozích pochází z některé ze zemí EU. Německo je cílem každého třetího migranta v rámci Unie. Ještě v roce 2007 to byl pouze každý desátý.
V České republice je přitom počet azylantů minimální. Ročně se počet žádostí pohybuje pouze okolo sedmi set. To by se však mohlo změnit, pokud se více rozhoří ukrajinsko-ruský konflikt, nebo na Ukrajině budou mít v zimě nedostatek energetických surovin. Ukrajinci totiž mají v Česku mnoho přátelských a rodinných vazeb.
Plán pro Česko
Příliv migrantů vyvolává podle Tomáše Prouzy řadu diskusí. "Například ohledně volného pohybu osob," konstatoval Prouza. Ten zpochybňuje například britský premiér David Cameron. Právě volný pohyb osob přitom podle Prouzy tvoří jeden ze základů Evropské unie.
Zachování volného pohybu osob by se podle nedávného setkání odborníků na toto téma mělo stát jednou z priorit Česka, které by mělo prosazovat v rámci Evropské unie. Dalším je zachování schengenského systému a udržení dobrovolnosti o přemisťování uprchlíků v rámci Evropské unie. Podobné plány se totiž v EU připravují. Česko by se také podle odborníků mělo mimo jiné soustředit na to, aby častěji poskytovalo pomoc přímo v zemích, kam přicházejí uprchlíci nejdřív.
