Dětské oběti komunismu
Úřady prověří úmrtí dětí politických vězeňkyň z 50. let

Narodily se politickým vězeňkyním v 50. letech, ale mnohé děti žily jen pár dní. Režim chtěl jejich tělíčka navždy ukrýt na pražském Ďáblickém hřbitově. Teď úřady začaly okolnosti jejich úmrtí znovu prošetřovat.

Dagmar Průchové bylo v květnu 1949 dvanáct let, když před jejich pražským domem zastavila tři policejní auta. Kromě maminky, které za činnost proti komunistickému režimu hrozil trest smrti, zatkli právě i nezletilou Dagmar. Dodnes neví, jak dlouho byla ve vyšetřovací vazbě a jestli byla skutečně ve vězení na Pankráci. Celou dobu měla přes oči tmavý šátek, než ji znovu odvezli a vyhodili z auta u domu babičky.

Na rozdíl od jiných dětí, které "prošly" komunistickým kriminálem, však přežila. A teď, po více než šedesáti letech, chodí pravidelně na Den dětí do zadní části Ďáblického hřbitova. Přicházejí i další lidé, aby položili kytičku u 41 náhrobků se 43 jmény. Některým dětem bylo jen pár dní, jiným několik měsíců, výjimečně několik let.

Dětský hřbitov ukazuje na jedno z nejsmutnějších a dosud nepříliš známých období novodobé české historie: jsou tu uloženy ostatky dětí, které se narodily politickým vězeňkyním v komunistických lágrech. Většinou zemřely proto, že jim nebyla poskytnuta základní zdravotnická péče. Zmiňovaná Dagmar Průchová o osudu patnácti nevinně odsouzených žen a jejich dětí natočila v roce 1990 dokument s názvem Nesmíš plakat.

Petr Marek z iniciativy Bez komunistů.cz, který každoroční pietu na hřbitově organizuje, připomíná, že dětských obětí je v zemi nejspíš mnohem víc než třiačtyřicet. "Kolik ostatků dětí na Ďáblickém hřbitově vlastně leží, není vůbec známé," konstatuje Marek. Třiačtyřicet jmen jsou pouze těch dětí, které se po listopadu 1989 podařilo identifikovat.

Dětské ostatky se sem ukládaly tajně, leží vedle hromadného hrobu dospělých politických vězňů - popravených nebo umučených. Někdy jsou těla dětí a dospělých vedle sebe nebo nad sebou. Pochovávalo se do hlubokých šachet.

V minulosti se objevilo několik pokusů okolnosti úmrtí i jména obětí vypátrat, ale nikdy se to nepodařilo. Teď se z iniciativy několika sdružení politických vězňů začaly úřady Ďáblickým hřbitovem i dalšími pohřebišti politických vězňů znovu zabývat. Na Nejvyšší státní zastupitelství se zároveň obrátila i iniciativa Bez komunistů.cz. "Zatím ale žádné závěry nejsou," sdělil Jan Srb, mluvčí Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu.

* Co o zacházení se svými dětmi vypověděly politické vězeňkyně?

* Jaké jsou vzpomínky dokumentaristky Dagmar Průchové?

* O co se aktuálně snaží na Ďáblickém hřbitově antropologové?

* Kdo po obětech na Ďáblickém hřbitově v minulosti také pátral?

Odpovědi na tyto otázky se dočtete v aktuálním vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 15. června 2015.