Státní instituce projednaly ke konci roku 2015 většinu žádostí o vydání majetku církvím. Státní pozemkový úřad a Lesy ČR, tedy úřady, které obdržely nejvíce výzev na vydání majetku, jich projednaly přes 90 procent.
Stát už uzavřel dohody o vydání asi 130 tisíc hektarů lesů či zemědělské půdy, vydány byly stovky staveb i některé kulturní památky. O další památky se církev a stát soudí a soudy budou asi ještě měsíce řešit desítky sporných případů týkajících se i dalšího majetku, o nějž církve žádají.
U Krajského osudu v Hradci Králové pokračuje v pátek projednávání žaloby broumovských benediktinů, kterým pozemkový úřad odmítl vydat pozemky na Broumovsku. Jde o více než pět stovek pozemků o rozloze přibližně 4000 hektarů a stavby na Náchodsku.
Soud je odmítl vydat s odkazem na to, že je benediktini pozbyli už před rozhodným únorem 1948. Právníci řádu to odmítají.
Německý řád žádal hrad Bouzov
Podobný důvod zamítnutí je příčinou také dalších soudních sporů, žaloby podalo třeba Cisterciácké opatství v Oseku, soudní cestou se chce bránit i Německý řád, který žádal mimo jiné o hrad Bouzov.
Také v případě Bouzova stát odkazuje na to, že hrad byl konfiskován podle Benešových dekretů. Této argumentaci se řád brání. Hrad byl konfiskován podle zmíněných dekretů, nikoli však řádu, ale nacistům, který Německý řád zrušili jako nepřátelský říši.
Další žaloby, které soudy řeší, se týkají především majetku, jenž je dnes evidován jako obecní - takový podle zákona vydán být nemůže a poskytuje se za něj finanční náhrada. Církve jsou ale v některých případech přesvědčeny o tom, že dnešní obecní majetek nepřešel z vlastnictví státu do vlastnictví obcí podle zákona.
Boj o Březiněves
Několik takových žalob podal řád křižovníků s červenou hvězdou nebo Suverénní řád Maltézských rytířů. Ten se žalobami dožaduje rozhodnutí o pozemcích v pražské čtvrti Březiněves; pozemky zahrnují velkou část obce a plánovaly se na nich veřejné stavby.
Lesy ČR obdržely od církevních subjektů 2265 výzev na vydání celkem 49 182 pozemků a 1392 staveb. K 3. lednu uzavřely 1889 dohod o vydání majetku; na základě jedné výzvy však může být a často je uzavřeno i několik dohod.
Uzavřené dohody se týkají 17 566 pozemků na více než 78 tisíci hektarech a 249 staveb. Dalších téměř 23 tisíc hektarů pozemků, o něž církve žádaly u Lesů ČR, bylo vydáno na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu (SPÚ). Ten funguje jako správní orgán a vyřizuje odvolání církevních subjektů, jejichž žádosti odmítly Lesy ČR.
Samotný pozemkový úřad obdržel téměř 3500 výzev, ke konci roku uzavřel téměř 3000 dohod. Týkají se více než 34 tisíc pozemků o celkové výměře přes 24 tisíc hektarů a také 68 staveb.
Národní památkový ústav evidoval téměř 50 výzev
Církve v rámci majetkového vyrovnání žádaly také o některé nemovitosti i movité věci z oblasti kulturního dědictví. Národní památkový ústav evidoval téměř 50 výzev, z nich 38 odmítl nebo vrátil. V sedmi případech žádostem vyhověl, k nim patří areál kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře a zámek v Kroměříži. Pět výzev se podle NPÚ ještě vyřizuje, dvě z nich řeší SPÚ. NPÚ odmítl vydat Německému řádu hrad Bouzov.
Národní galerie dostala čtyři desítky žádostí o vydání uměleckých děl. K nejvýznamnějším patřil Vyšebrodský cyklus, Puchnerova archa a dva Rubensovy obrazy, které NG církvi vrátila; zůstávají však v NG jako dlouhodobá zápůjčka. Soud rozhodl, že NG má vydat církvi gotickou Madonu z Veveří. Zamítavé stanovisko NG vydala i k žádosti o vydání Madony roudnické a Madony michelské.
Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun za majetek, který nemůže být vydán. Třetí dvoumiliardovou splátku stát církvím zaslal na konci prosince. Současně se až na nulu bude příští léta snižovat státní dotace církvím.