Prezident Miloš Zeman nevidí důvod, proč by se Spojené státy měly vyjadřovat k plynovodu Nord Stream 2. Reagoval tak na chystané schválení amerického zákona, který obsahuje restrikce vůči firmám a osobám podílejícím se na výstavbě plynovodu. Plynovod vedoucí z Ruska do Německa se setkává se silnou kritikou USA a části evropských zemí kvůli obavě z větší závislosti Evropské unie na Rusku. Podle Zemanovy analýzy je projekt pro Česko ekonomicky výhodný. Řekl to na Žofínském fóru na téma Národní zájem České republiky.
"Vůbec nevidím důvod, proč by se 'velký bratr' za oceánem měl vyjadřovat k tomu, zda plynovod má nebo nemá sloužit svému účelu," řekl Zeman. Na projektu se podle něj dohodlo Německo a Rusko a ostatní jim do toho nemají co mluvit.
Česko je chudé na energetické suroviny a plyn musí dovážet. "Máme dvě varianty - buď dovážet ze zámoří zkapalněný zemní plyn, nebo ho dovážet z druhé strany zeměkoule v nezkapalněné podobě. Problém je v tom, že ten zkapalněný je minimálně o 30 procent dražší než ten nezkapalněný. (...) Cenový rozdíl je příliš velký, než aby se dal přehlédnout," řekl Zeman.
Schválení amerického zákona, který restrikce obsahuje, lze podle nedávného vyjádření ministra energetiky USA Ricka Perryho čekat v brzké budoucnosti. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina dal ale v reakci najevo, že tento krok Washingtonu Kremlu velké starosti nedělá.
Projekt je rozšířením plynovodu Nord Stream, který obchází Ukrajinu a přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Polovinu nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2 nese ruský plynárenský gigant Gazprom. Jeho evropskými partnery jsou německé společnosti Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská firma Royal Dutch Shell, rakouská OMV a francouzská Engie. Provoz plynovodu by mohl být zahájen až v příštím roce namísto doposud předpokládaného konce letošního roku. Důvodem jsou průtahy při získávání potřebných povolení od Dánska.