Měl by Václav Klaus vyklidit Pražský hrad do půlnoci 6. března, nebo může poslední sbohem vyřknout až o den později, kdy má oficiálně opustit funkci prezidenta? Ústavní právníci se neshodnou. Zatímco Jan Kysela si myslí, že délka mandátu hlavy státu vyplývá z úpravy v občanském zákoníku a přidává jí tak k dobru jeden den, Václav Pavlíček dává přednost logice: rok má 365 dnů, pět let tedy Klausovi od 7. března 2008 vyprší letos 6. března.
"Měli bychom zůstat věrni logice," apeluje ústavní právník Václav Pavlíček. Pokud Václav Klaus skládal svůj v pořadí druhý prezidentský slib 7. března 2008, Pražský hrad by měl po pěti letech vyklidit do 6. března do půlnoci. Jan Kysela však s tímto výkladem nesouhlasí. Domnívá se, že Hrad postupuje správně, když za poslední den Klause ve funkci pokládá až sedmý březen. Klaus totiž skládal svůj prezidentský slib až v průběhu dne 7.března 2008. Pokud by mu mandát skončil letošního šestého března o půlnoci, byl by zkrácen o několik hodin. "Buď mu ty hodiny uberete, nebo mu je přidáte. Abyste mu je mohla ubrat, tak byste to musela opřít o nějaké vodítko normativní. Ale vy to vodítko normativní nemáte," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Kysela. Domnívá se, že v tomto případě by se mělo vycházet z úpravy v občanském zákoníku o stanovení lhůt.
Občanský zákoník o počítání času říká, že lhůta nebo doba stanovená počtem týdnů, měsíců nebo let skončí v den, který se pořadovým číslem nebo označením shoduje se dnem, od něhož se počátek lhůty či doby odvíjí, tzn. týdenní lhůta/doba počítaná od pátku 4. května skončí v pátek 11. května, měsíční lhůta/doba skončí 4. června a roční 4. května následujícího roku.
"Ono to nemůže být jinak, pokud byste nekombinovala lhůtu v letech či měsících s lhůtou v hodinách. Buď část dne uberete, nebo přidáte. Ve chvíli, kdy to budete mít vázané na jednu hodinu, tak to může být od hodiny do hodiny. Byla by úprava, že prezident skládá slib toho a toho dne ve 14 hodin. Pak by bylo zřejmé, že do 14 hodin by tam byl jeden prezident a od 14 hodin by tam byl druhý prezident. My nic takového nemáme, proto pracujeme se lhůtou v letech. To, co je napsané v občanském zákoníku je tradiční, zavedené," objasnil svůj postoj Kysela.
Návrat k logice
Zásadně se však neshoduje s názorem Pavlíčka. "Občanský zákoník upravuje soukromé právo, tohle je však věc, která se týká práva veřejného," podotkl on-line deníku TÝDEN.CZ. Ve svém postoji vychází z modelu americké ústavy. V USA je totiž jasně dáno, který den a v kolik hodin skládá prezident slib. Proto se tam nikdy - na rozdíl od Česka - nemůže stát, že by prezident jeden den přesluhoval. "Rok má 365 dnů. Začíná 1. ledna a končí 31. prosince, nikoliv až 1. ledna," zdůraznil ústavní právník. "Měli bychom vycházet z příkladů ze zahraničí," myslí si.
Kancelář Pražského hradu však z plánovaného programu pravděpodobně neustoupí. "Je to tak správně. Podle ustálené praxe končí prezident své funkční období dnem, kdy jeho funkční období začalo," odpověděl na dotaz TÝDNU Klausův mluvčí Radim Ochvat. Připomněl, že i Václav Havel setrval ve funkci do 2.února 2003, nikoliv do půlnoci 1. února. Ale ani tehdy se jeho "přesluhování" neobešlo bez problému. Na fakt, že Havel zůstává prezidentem o den déle, upozornil před deseti lety právě Pavlíček. Vedly ho k tomu mimo jiné obavy, že mezinárodní smlouvy, které Havel poslední den ve funkci podepsal, by nemusely platit.
Stejný právní oříšek by mohli experti louskat i letos. Klaus na začátku roku sliboval, že ještě udělí milosti. Pokud by s nimi počkal až na svůj poslední den, mohly by vyvstat pochybnosti, zda skutečně platí. Akty prezidenta Havla však nakonec platily.
