Ústavní soud neuvolnil majetek obcí a dalších vlastníků, který blokují nevyřešené církevní restituce. Nezrušil část zákona o půdě z roku 1991, jak požadovala skupina senátorů. Konstatoval však, že dlouhodobá nečinnost zákonodárců při řešení vztahu státu a církví je protiústavní.
Právní zástupce senátorů Jaroslav Hostinský po vyhlášení nálezu řekl, že by stálo za to, aby si ho prostudovala vznikající vláda a sněmovna. "Ústavní soud vydal zřetelný akcent k tomu, aby byly neprodleně řešeny církevní restituce," řekl.
Soudkyně Ivana Janů v odůvodnění uvedla, že zrušení paragrafu by umožnilo převod historického majetku církví třetím osobám, čímž by bylo ohroženo, ne-li znemožněno majetkové narovnání státu a církve. Zúžil by se tak také prostor pro zákonodárce, kteří formu církevních restitucí mají schválit. Nemohli by vracet pozemky, což by mohlo zvýšit nároky na státní rozpočet.
"Dispoziční omezení s historickým církevním majetkem slouží k ochraně tohoto majetku do přijetí zvláštních zákonů," uvedla Janů. Ústavní soud podle svého nálezu musí odmítnout "pokus o své vtažení do politického boje, v němž určitá právní otázka slouží ke sledování určitých politických cílů".
ČTĚTE TAKÉ: Konec sporu. Stát se s církví dohodl na užívání sv. Víta
ÚS vyhověl emigrantovi: dům v Děčíně má dostat zpátky
Skupina senátorů chtěla svým návrhem vyjít vstříc zejména starostům. Obce nemohou majetek zablokovaný nevyřešenými církevními restitucemi prodávat ani na pozemcích stavět. U části obcí je tak znemožněn jejich rozvoj, protože jsou církevními pozemky doslova sevřeny, řekl právní zástupce skupiny senátorů Jaroslav Hostinský.
Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška by však "odblokování" historického církevního majetku patrně vyvolalo vyšší počet individuálních žalob, což je cesta, kterou už dřív Ústavní soud odmítl. "Neboť by se tak zákonodárce zbavil odpovědnosti za přijetí zvláštního zákona a přenesl by odpovědnost na soudy," dodal Langášek.
Zdůraznil však, že zákonodárci neschválením církevních restitucí ani 19 let poté, co tento záměr deklarovali v zákoně, porušili princip právní jistoty a důvěry v právo. Církve jsou stále financovány státem podle zákona z roku 1949, připomněl i Hostinský. S dnešním nálezem Ústavního soudu se neztotožnili čtyři soudci z patnáctičlenného pléna, a to Vladimír Kůrka, Jiří Mucha, Jan Musil a Pavel Rychetský. Vypracovali odlišná stanoviska.
Foto: Lucie Pařízková
