Ústavní soud zasáhl ve prospěch muže, jenž čelil exekuci založené na zneužití jeho dávno ztracených dokladů. Dokumenty někdo použil k podepsání smlouvy o pronájmu. Původnímu držiteli dokladů po řadě let přišel exekuční výměr, a to i přesto, že zneužití dokladů už předtím potrestal jiný soud jako podvod. Spornou smlouvu muž nikdy nepodepsal, přesto neuspěl v rozhodčím řízení ani následném soudním sporu o oprávněnost exekuce. Nyní musí exekuci znovu přezkoumat odvolací Krajský soud v Praze. Řekl to mluvčí soudu Vlastimil Göttinger.
"Bylo-li stěžovatelem jednoznačně a bez pochybností prokázáno, že oprávněnému proti němu žádné právo nevzniklo, je zřejmé, že takovému neexistujícímu právu nelze poskytnout ochranu ani v řízení exekučním," uvedli soudci v nálezu.
Komplikovaný příběh začal v roce 1999, kdy muž ztratil doklady. Zmocnil se jich jistý člověk, který na jejich základě uzavřel smlouvu o finančním pronájmu se soukromou firmou, za což byl v roce 2002 odsouzen pro trestný čin podvodu. Smlouva o pronájmu obsahovala rozhodčí doložku. Když druhá smluvní strana nedostala včas peníze, obrátila se na soukromého rozhodce, jenž v roce 2008 rozhodl ve prospěch firmy.
Původní vlastník dokladů o rozhodčím řízení vůbec nevěděl, rozhodce si totiž neověřil jeho skutečné bydliště a ustanovil mu opatrovníka. Okresní soud Praha-východ pak v roce 2010 na základě podkladů od rozhodce nařídil exekuci na majetek původního vlastníka dokladů. Dlužná částka činila 7693 korun, tehdy ji však už výrazně navýšily pokuty a náklady řízení. Exekuci potvrdil Krajský soud v Praze.
Muž se bránil ústavní stížností. Rozhodce prý vůbec neměl pravomoc stanovit mu nějakou povinnost. Smlouva o pronájmu včetně rozhodčí doložky je podle ústavní stížnosti absolutně neplatná. ÚS dal muži za pravdu a napadené usnesení krajského soudu zrušil.
"V rámci odvolacího řízení nebylo k námitkám dotýkajícím se otázky pravomoci rozhodce nijak přihlédnuto, ač stěžovatel řádně a úplně prokázal, že smlouvu s oprávněným nikdy nepodepsal, a tudíž jí ani nemůže být vázán," uvedli ústavní soudci. Postup rozhodce, který ustanovil opatrovníka pro doručování, aniž si předem ověřil skutečné mužovo bydliště, označil Ústavní soud za ryze účelový.
ÚS v posledních letech poměrně často rozhoduje v exekuční problematice. Soudci například stanovili, že pokud dlužník dobrovolně zaplatí po nařízení exekuce, ale ještě před jejím provedením, náleží exekutorům nižší odměna. ÚS se také vyslovil pro slučování podobných exekučních řízení proti totožnému dlužníkovi do jednoho, aby nestoupaly náklady řízení. Konkrétně soudci v lednu vyhověli stížnosti muže, který poukazoval na šikanu v postupu exekutorů při vymáhání dluhu za černé jízdy. Náklady padesátkrát přesáhly dluh.
