V Česku jsou desítky tisíc funkčních aut, která ale právně neexistují. Jejich majitelé s nimi nesmějí na silnici ani je nemohou prodat. Tři roky starý zásah státu teď bude řešit Ústavní soud ČR.
Léta to byl docela častý problém. Při prodeji automobilu se z Centrálního registru vozidel odhlásil původní vlastník, ovšem nový se do něj nezapsal. V zákoně totiž chyběla příslušná lhůta. Podle novely zákona o silničním provozu byly v polovině roku 2015 z registru vyškrtnuty všechny automobily, k nimž se nikdo neměl. Celkem bylo úředně vymazáno 682 tisíc automobilů a motocyklů. Z toho funkčních jich podle tehdejších odhadů bylo asi 250 tisíc. Nově musí být prodávaný vůz přeregistrován do deseti dnů.
Ústavní stížnost podal Krajský soud v Hradci Králové, který řeší žalobu majitele motocyklu Yamaha proti tamnímu magistrátu. Ten mu totiž jako místní správce registru po 30. červnu 2015 odmítl motorku zapsat. Podle soudu tím došlo k porušení motocyklistových ústavních práv. Nemůže s ním jezdit ani ho prodat. Stroj právně neexistuje. Pokud dá Ústavní soud tomu královéhradeckému za pravdu, vymazaná motorová vozidla budou moci opět na silnici. Lidé, kteří vůz kvůli vyznění zákona zlikvidovali, by teoreticky mohli žádat stát o odškodnění.
Dokonale vyčištěný registr
Ministerstvo dopravy chtělo novelou registr "očistit" od aut, jež už po silnicích nejezdila, ale nebyla odhlášena. Smyslem změny také bylo u každého vozu a motocyklu zjistit jeho majitele - mimo jiné proto, že je zodpovědný za veškeré přestupky způsobené jeho dopravním prostředkem. "Pro majitele bylo samozřejmě výhodné nebýt v registru - vyhnuli se tím řadě postihů," říká Lenka Rezková z ministerstva dopravy.
Podle královéhradeckého soudu ale tyto argumenty neobstojí. "Přehlednost rejstříku vozidel nelze pokládat za dostatečný důvod, aby ospravedlnil zásah do ústavních práv," sdělil TÝDNU Jan Kulhánek, mluvčí královéhradeckého soudu.
Ministerstvo s názorem krajských soudců nesouhlasí. Vymazáním motorky z registru prý k porušení práv nedošlo. "Vozidlo pouze nelze používat v provozu na pozemních komunikacích, ale je možné ho i nadále užívat jinak," říká Rezková, aniž by objasnila jak. Ministerstvo prý navíc majitele informovalo ve sdělovacích prostředcích.
Podle ombudsmanky Anny Šabatové, která se k ústavní stížnosti připojila, ale tato informace nebyla dostatečná. Řada lidí se o tom, že jejich vozidlo už v seznamu není, dozvěděla až dodatečně. Například při silniční kontrole nebo na STK. To se stalo třeba i manželům Cihlářovým z Plzeňska. "Manžel je podnikatel a v roce 2010 zašel na úřad s požadavkem, že chce auto přepsat z firmy na sebe," říká Romana Cihlářová. Tam ovšem změnu nedotáhli do konce. "Když jsme pak šli v roce 2016 na technickou, zjistili jsme, že nesmíme na silnici," dodává.
Boj s úřady
Šabatová upozorňuje, že potíže často způsobovala různá nedorozumění. Například lidé, kteří si pořídili auto na leasing, zapomněli na to, že se po jeho skončení stanou novými majiteli, a musejí ho tedy přepsat na sebe. Pak se obraceli na úřady, aby vůz registrovaly dodatečně. Většinou marně. Další se jich pokoušeli zbavit prodejem. "Jde ovšem jen o desítky kusů a jsou většinou prodávány na náhradní díly," říká Petr Vaněček z AAA Auto.
Jiným majitelům stojí vůz v garáži nebo na dvoře. Týká se to i Josefa Šušoty ze Šternberku. Tomu na konci roku 2014 zemřel kamarád, který po sobě zanechal starší BMW. A protože jedna z dědiček bydlela ve Spojených státech a druhá na opačném konci republiky, zastupoval je pan Šušota v jednání na úřadech. "Kvůli problémům se závětí ale dědicové vůz a papíry k němu do užívání v tu dobu nedostali," říká. Soud o dědictví rozhodl až po roce. Tedy v okamžiku, kdy už bylo pozdě vůz přeregistrovat. "Pokoušeli jsme se sice jednat s úřadem, ale odmítl nám vyhovět," dodává Šušota.
Ústavní soud by mohl rozhodnout koncem roku. "Soudce v současné době shromažďuje podklady pro zpravodajskou zprávu a návrh rozhodnutí," uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
