Útoky z 11. září poznamenaly práci policie i v ČR
06.09.2007 16:17
Teroristický útok, který 11. září 2001 zasáhl USA, ovlivnil bezpečnostní situaci v České republice více, než je na první pohled patrné. Veřejnost zaznamenala zvýšenou ostrahu některých objektů, větší nasazení v případě anonymních výhrůžek. Atentát ve svém důsledku poznamenal i práci české policie a tajných služeb.
Od teroristického útoku je stabilně nastavený režim policie přísnější, než tomu bylo předtím. "Teroristická hrozba se ukázala jako reálné nebezpečí, na které je třeba reagovat, a to nejen v případě, kdy víme něco konkrétního, ale i jako na obecný jev," popsal změnu mluvčí Policejního prezidia Pavel Hanták.
Bezprostředně po útoku byla v pohotovosti i česká policie. Středem zájmu se stala především sídla amerického velvyslanectví nebo redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Ozbrojenci stáli i u velkých přehrad nebo atomových elektráren.
Podobná opatření, na kterých se podílela i armáda, byla zavedena vždy v době výročí útoků. Například ještě v roce 2003 měla v září armáda pohotovostní stupeň Alfa. Vojáci zajišťovali ochranu například jaderných elektráren. Několik desítek příslušníků armády se podílelo na ostraze pražského mezinárodního letiště v Ruzyni. V omezené míře fungují opatření dodnes.
Veřejnost také mohla zaznamenat předtím neznámé policejní manévry v případech anonymních výhrůžek. Pozornost například vzbudila opatření z letošního února, kdy pražské ruzyňské letiště zpřísnilo bezpečnostní opatření na základě upozornění senzibilky na možnou hrozbu teroristického útoku. Před letištěm hlídkoval obrněný transportér, na bezpečnost dohlíželi ozbrojení policisté.
V loňském roce policie zaznamenala 277krát šíření poplašné zprávy, kam podobné případy řadí trestní zákon. Bylo to nejméně od roku 2001, kdy jich bylo 647. Nejvíce výhrůžek přišlo v 2003, statistiky uvádějí číslo 686.
Loni v září čelila podle vlády republika nejvážnější hrozbě teroristického činu. Riziko se údajně týkalo pouze Prahy a směřovalo k místům, která nejsou za normálních okolností nijak zvlášť střežena. Policejní hlídky i příslušníci specializovaných útvarů hlídkovaly u desítky především židovských objektů v metropoli.
Útok na New York v roce 2001 poznamenal bezpečnostní složky i v jiné rovině. Například právě kritika viditelných opatření ze strany ředitele civilní rozvědky Karla Randáka vedla k jeho odvolání. Vláda také zřídila funkci koordinátora boje proti terorismu, kterou zastává ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Lang.
Bývalý ministr vnitra František Bublan (ČSSD) začal několik let po útoku připravovat vznik takzvaného protiteroristického centra. Nový útvar měl získávat a shromažďovat všechny informace, které se týkají terorismu, předávat je partnerům v zahraničí a zároveň na případech dále pracovat. Ministr Ivan Langer (ODS) však po svém nástupu do funkce projekt zastavil.
Právě zpravodajské služby nebezpečím terorismu a jeho globálním dopadem často argumentují při svých žádostech o více peněz nebo pravomocí. Již delší dobu se například dožadují snazšího přístupu k telefonním odposlechům.
Politici zase začali hovořit o potřebnosti zákona o vnitřní bezpečnosti, který by řešil krizovou situaci v případě teroristického útoku.
Ilustrační foto: www.bradblog.com
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.